Káva je po celém světě velmi oblíbený nápoj, není tomu jinak i u nás v České republice. Každý člověk má rád svou variaci kávy, filtrovanou, espresso, s mlékem, lungo nebo třeba latté. Než jsme si však mohli takto vybírat, trvalo kávě dlouhou dobu, než jsme si ji v naší zemi, tak pěkně vymazlili. Jak to teda bylo a je s kávou v České republice?

HISTORIE KÁVY V ČESKÉ REPUBLICE

Prvními Čechy, kteří se s kávou obeznámili, byli podle všeho Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, při svých cestách. Na kávu narazili v Cařihradu a Kryštof Harant ji popsal ve své knize, kde popisoval zážitky z cesty. 

 

Tak se stalo roku 1598, ale do Prahy samotné se dostala později. Na konci 17. století s ní začal podnikat Arab Georgius Hatalah il Damasky (česky Jiří Deodat, či Theodato). Roku 1714 získal povolení k provozování kavárny na Malé Straně u Mostecké věže. Tento čin povzbudil spoustu dalších obchodníků a milovníků kávy a tak koncem 18. století bylo v Praze okolo stovky kaváren, dříve zvané kafírny. 

 

K jejich rozkvětu významně přispělo období secese, které dodnes považujeme za zlatý věk kavárenského života. V domácnostech se však pití kávy rozšiřovalo jen pozvolna, především díky její drahé ceně a tak se až do začátku 21. století kupovala káva zelená a pražila se podomácku na kamnech.

Arnošt Dadák s jedním s jeho kvetoucích kávovníků v Luhačovicích při příležitosti návštěvy pana prezidenta republiky dne 19. 8. 1936

ČESKÝ TUREK NA SCÉNĚ

Teprve až v meziválečném Československu se káva přestala považovat za tak luxusní zboží. Původní secesní kavárny se staly symbolem nového životního stylu a hlavními místy společenského a uměleckého života. Přelom nastal během druhé světové války, kdy se káva stala buržoazním přežitkem. O dvacet let později se situace o moc nezlepšila. Československé domácnosti si nemohly dovolit překapávače, či kávovary a tak se nejoblíbenějším způsobem přípravy kávy stal český “turek”, jenž se nejen v českých, slovenských a polských domácnostech dodnes těší velké oblíbenosti. 

Takto připravovanou kávu pije až devět z deseti konzumentů. Tento způsob připravování kávy je ve světě naprosto neobvyklý. S originálním způsobem přípravy turecké kávy toho nemá moc společného. Ve světě se tento způsob podávání používá hlavně pro účely degustační, neboť takto dává více vyniknout chuťovým a aromatickým vlastnostem kávy. Z toho vyplývá, že pro přípravu turecké kávy je zapotřebí používat skutečně kvalitní směsi kávy.

Ostatní evropské země, zvláště na severu a západu, dávají přednost kávě překapávané, či filtrované, na jihu potom upřednostňují espresso.

SPOTŘEBA KÁVY V ČESKÉ REPUBLICE

Spotřeba kávy v České republice je ve srovnání se západoevropskými státy poměrně nízká a průměrná roční spotřeba na osobu, představuje dle analýzy spotřeby potravin z roku 2010 necelé 2 kg. Pokud by se však připočetla i spotřeba kávy rozpustné, dostali bychom se přibližně na 3 kg.

 

Konzumace kávy v ČR má dlouhodobě vzestupný trend. Meziroční přírůstky spotřeby činí v posledních patnácti letech kolem 3 %. V polovině 60. let se v ČR spotřebovalo pouze 0,7 kg kávy na osobu, což je stejně, jako v roce 1937. O deset let později to bylo zhruba 1,4 kg, v roce 1980 již 1,8 kg, v polovině osmdesátých let 2,1 kg a v roce 1990 dosáhla spotřeba výše 2,3 kg na osobu za rok. Současný průměr spotřeby na osobu v ČR a v SR by činil zhruba 2,6 kg kávy za rok.

TRH S KÁVOU V ČESKÉ REPUBLICE

Před rokem 1989 bylo pražení a balení kávy v Československu výsadou státního podniku Balírny obchodu, založeného roku 1958. Na území bývalého Československa měl devět závodů, z čehož šest upravovalo dováženou zelenou kávu. Výhradním dovozcem kávy pro bývalé Československo byl s. p. Koospol, kdy dovoz dosahoval 35 tisíc tun ročně. S. p. Koospol zanikl dne 1. ledna 1991 rozdělením na jednotlivé závody. O tyto osamostatněné pražírny kávy se začaly zajímat zahraniční společnosti. V rámci privatizace získala většinový podíl firma Tchibo, rozestavěný nový provoz v Praze koupila společnost Douwe Egberts a ve Valašském Meziříčí se usídlila firma Kraft Jacobs Suchard. 

 

Dalšími významnými pražírnami v České republice bez zahraničního kapitálu zůstal bývalý závod Roudnice nad Labem, a.s. BASK a Balírny obchodu Praha. O zbytek trhu se dnes dělí několik malých soukromých pražičů. Malé pražírny jsou mezi lidmi stále víc oblíbené, jelikož praží především výběrovou kávu a přistupují k ní velmi pečlivě. Máte už svou oblíbenou pražírnu nebo ji teprve hledáte? 

Zdroje:

Diana Rosen, Rádce milovníka kávy, Pragma, Praha 1999, s.147–149. 

Doc.Ing.Vladimír Jeníček, DrSc. Formování trhu kávou v ČR od roku 1990. Kávovník [online]. [cit. 2017-03- 19]. Dostupné z: http://www.kavovnik.cz/clanky/formovani-trhu-kavou-v-cr-od-roku-1990/

SOKa Vsetín, 30 let dobré služby importních podniků firmy Arnošt Dadák, Valašské Meziříčí 1905 – 1935

Líbil se vám tento článek? Mrkněte na naše další články.