Původní tropické lesní porosty v blízkosti kávových plantáží mohou zvýšit výnos kávy až o 21 %. Tento vyšší výnos je způsoben lepším opylením původními druhy včel žijícími v těchto lesích.
Lze ekonomickou sílu (kupní sílu) využít i k zachování biodiverzity?
Profesor Taylor Ricketts a jeho tým se ve studii zaměřili na to, jak mohou původní ekosystémy z ekonomického pohledu ovlivnit zemědělství.
Studie se zabývala vlivem opylovatelů, kteří žijí v malých fragmentech tropických lesů (tedy v původním ekosystému) rostoucích kolem kávových plantáží, na celkový výnos kávy.
A proč právě káva? Káva totiž patří totiž mezi jednu z nejhodnotnějších exportních surovin a je tedy ekonomicky cenná. Mimo to se také pěstuje v mnoha rozmanitých regionech.
Vědci studovali, jak moc přispívají opylovatelé z původního ekosystému na kvalitu kávy. Studie byla provedena v letech 2001-2002 na kávové plantáži Finca Santa Fe v údolí Valle General v Kostarice. Byla měřena hmotnost zralých plodů, počet tzv. „peaberries“ (plody, u kterých se vyvine pouze jedno semeno místo dvou) na celkový počet zralých plodů.
Peaberry zrno
Z parametrů, které farmáři u kávy běžně udávají pak byla zjišťována celková hmotnost plodů (i celková hmotnost v sušině) a hmotnost a objem sklizených třešní.
Z výsledků je pak patrné, že kávové plantáže v blízkosti původních tropických lesů, které jsou opylovány divokými včelami vykazují vyšší výtěžnost sklizně. Naproti tomu plantáže ve vzdálenějších oblastech (1,4-1,6 km od původního ekosystému) měly výrazně nižší objem sběru. Přidáním pylu k rostlinám na vzdálenějších plantážích byl zjištěn nárůst sklizených třešní, čímž byla potvrzena důležitost dostatečného opylení pěstovaných rostlin na celkový výnos kávy.
Dostatečné opylení na takovýchto vzdálenějších plantážích by tak tedy mohlo dle zjištěných údajů zvýšit kilogramy kávové sklizně až o 21 %. Dostatečné opylení rostlin kávovníku také snížilo počet „peaberries“ až o 27 %. Jelikož je při pražení kávy dbán důraz na stejnou velikost zrn, jsou tato menší zrna často považována za méně kvalitní a jejich přítomnost při sklizni je tedy mnohdy méně žádoucí.
Při pražení kávy je důležité pražit Peaberry zrna samostatně, mají totiž jinou objemovou hmotnost a pokud jsou zamíchány v běžné kávě, jsou brány jako defekt. Farmář za přebrané peaberry zrna může také dostat vyšší odměnu.
Ebook zdarma: Jak na espresso
Velmi důležitou roli při samotném opylování pak hraje i přítomnost původních divokých druhů včel v tropických lesích. Tyto původní druhy včel dokážou efektivněji a častěji opylovat rostliny než běžně chované druhy včely medonosné.
Divoké včely se častěji pohybují z rostliny na rostlinu, čímž zajišťují dokonalé křížové opylení, na rozdíl od domestikovaných včel, které se při vyšší hustotě rostlin zaměřují spíše na jednotlivé rostliny. Některé původní druhy včel také mohou dokonce přenést i více pylu než včela medonosná.
Různorodá populace původních hmyzích opylovatelů také zajišťuje stabilnější a větší opylení s širší klimatickou tolerancí. Z ekonomického hlediska pak byl efekt opylovatelů přepočten na částku tvořící zisk v průměru 60,000 $ za rok na jednu farmu v Costa Rice. Tento přibližný výpočet dává nový potenciál ochraně původních lesních porostů. Vezmeme – li v potaz, že je tento výnos vypočten pouze pro jednu farmu, ale původní opylovatelé mohou přispívat i na více plantážích, které z toho také mohou vytěžit, výrazně tím vzrůstá hodnota původního tropického lesa. K této hodnotě navíc může být připočteno i zadržování CO2 (oxidu uhličitého) a vody lesními porosty.
Všechny tyto aspekty, které umožňují zachytit ekonomickou hodnotu původních tropických lesů by tak v budoucnu, za podpory místní politiky, mohly poskytnout silné důvody vlastníkům půdy k ochraně lesů v některých nejvíce ohrožených regionech na Zemi.
Zdroj článku: https://www.pnas.org
