U nás v lázeňské praží kávu Zdeněk. Rozhodli jsme se ho vyzpovídat, aby se s vámi podělil o svůj příběh.  Dozvíte se o tom, jak klikatá byla jeho cesta ke kávě. O tom, co se mu v jeho profesi povedlo, ale i o tom, co se nepovedlo a jaký je jeho život s kávou.

Až jednou vyrostu, chtěl bych být kosmonautem, popelářem, hasičem nebo… pražičem? Dobře, neděláme si marné naděje o tom, že by si děti v mateřské škole přáli vydělávat v dospělosti pražením kávy. Samozřejmě je to hlavně proto, že sami kávu nepijí. Kromě toho, že vídají rodiče odpoledne usrkávat horký černý nápoj z těch nejhezčích hrnečků, jaké doma mají, tak se jich svět kávy moc netýká. Když ale povyrostou, začnou se jim dveře ke kávě otevírat. Některým z nich se vůně čerstvě pražené kávy tak zalíbí, že se rozhodnou ji cítit každý den. Stanou se profesionálním baristou nebo třeba pražičem. 

Zdeňku, zavzpomínej na své dětství. Když ti bylo dejme tomu 6 let. Čím jsi chtěl být ty?

Přiznám se, že jsem chvíli hledal odpověď pro tuto otázku. Na co si nejvíc vzpomínám, bylo popelářské auto, které dokázalo vysypávat odpadky. To jsem tehdy zbožňoval a neúnavně si s ním hrál. Takže v dětství byl můj sen být popelářem.

 

 

Kdy káva upoutala tvoji pozornost? Jak jsi se dostal na cestu ke kávě, k pražičce a k Lázeňské?

S kávou mě seznámila má žena Terka přibližně před 8 lety. Vše začalo kávou od Tchiba, kterou jsme si připravovali ve French Pressu. Káva postupně přerostla v zálibu. Když mě totiž něco opravdu baví, snažím se to dělat pořádně. Přesně to se stalo také s domácí přípravou kávy. 

 

Začal jsem objevovat jiné možnosti přípravy kávy a další pražírny. Zjišťoval jsem, co můžu dělat líp. Pak přišlo pár kávových akcí, které jsem navštívil, jako je Prague Coffee Festival a The Filter v Brně. To podpořilo mojí vášeň ke kávě ještě víc. Cestu ke kávě mi tak trochu prošlapal Kuba (CO-CEO Lázeňské kávy, pozn. red.). Když jsem se totiž stěhoval z Brna, tak jsem hledal novou práci. V tu chvíli se mi ozval Kuba a nabídl mi práci v pražírně.

 

 

Co tě na této cestě inspiruje a motivuje?

Je super ochutnávat kávy od různých pražíren, což je pro mě vždy velkou inspirací. Motivací jsou bezpochyby znalosti, které můžu získat já a také celý náš tým, který k tomu vedeme.

 

 

Jsi pražičem v Lázeňské kávě. Proč ses jím stal a jak toto rozhodnutí ovlivnilo tvůj život?

Vystudoval jsem stavební inženýrství na VUT v Brně, jelikož mě vždy táhla práce s počítačem a to návrhy silnic s AutoCadem umožňují. Každopádně potom, co jsem si toto povolání zkusil, jsem zjistil, že jsem se hodně spálil. Já se rád bavím a setkávám s lidmi. Tato práce mi to umožňuje. Kromě komunikace se svými kolegy si rád povídám s našimi zákazníky. Udržujeme s nimi dlouhodobé přátelské vztahy. 

 

 

Když se řekne: nejlepší šálek kávy. Na co si vzpomeneš?

V roce 2015 jsem žil nějakou dobu v Anglii. Tehdy jsem se začínal kávě víc věnovat a zjišťovat informace. Tradičně, když plánuji výlet, tak první hledám kavárny, které můžu navštívit. Teprve pak zjišťuji, co dalšího je v okolí zajímavé. V tu dobu, kdy jsem žil v Londýně, jsem strašně chtěl navštívit Prufrock. Dal jsem si tam tehdy cappuccino a byl z něj prostě nadšený.

 

 

A co ten nejhorší?

Bezpochyby Standard káva na cuppingu.

Poznejte Zdeňka osobně na jednom z našich pravidelných cuppingů či prohlídek pražírny.

Tak jako u každého z nás, předpokládám, že také u tebe se někdy práce daří a někdy to prostě nejde podle tvých představ. Přiznej se nám. Co se ti během tvé kariéry v pražírně opravdu nepovedlo a naopak, na co jsi pyšný?

Jsem rád za to, že se k nám klienti vrací a mají rádi naši kávu. Kdyby jim naše káva nechutnala, tak nemůžeme fungovat, protože kávu pražíme hlavně pro ně. Já se snažím moc neohlížet za věcmi, které se nepovedly. Beru si z nich ponaučení, jak postupovat příště a být tak lepší, protože ke všemu přistupuji s určitou pokorou.

 

Káva dokáže lidi okouzlit. Proto pro většinu těch, kteří s kávou pracují, je káva radostí, koníčkem a láskou. Co tebe na kávě baví? 

Toho, co mě na kávě baví, je víc. Co se týče profesní stránky, tak se vždy strašně těším na doručení nových pytlů zeleného zrna a následného testování. Pro mě je důležité si zjišťovat nové informace o kávě a postupně se vzdělávat. Když se například podaří školení, jsem za to strašně rád. Samozřejmě bych také neměl opomenout ty chvíle klidu, které je možné si o víkendu s mojí rodinou a kávou dopřát.

 

 

Jak bys třemi slovy popsal svůj pracovní den? Jak vypadá tvé ráno a kterou část dne v pražírně máš nejradši?

Krása střídá nádheru. To je slogan, který dost často používáme. 🙂 Já ráno potřebuju pohodu a nikam se nehonit. V 6 hodin vstanu, nachystám snídani, kterou si v klidu sním a můžu vyrazit na autobus, který mě dopraví do Luhačovic. Určitě to, co mám nejraději, jsou právě ranní hodiny, kdy je člověk plný energie a může pořádně pracovat.

 

 

Ty a Lázeňská. To je určitě téma samo o sobě, ale kdybys to měl shrnout, tak pověz, co se ti líbí na práci v Lázeňské? Je nějaký zajímavý a nezapomenutelný moment, který se ti vybaví, když se řekne Lázeňská káva?

Líbí se mi náš přístup, který k zákazníkům máme. Snažíme se být pro ně přáteli, kteří jim připraví dobrou kávu. Naše portfolio je široké. Od pražení kávy, přes kávovary, mlýnky až k tomu, že je dokážeme naučit servírovat dobrou kávu. Což je určitě to, co se mi líbí. Všichni v Lázeňské to máme v sobě takto nastavené a společně v tomto smyslu pracujeme.

 

Nezapomenutelné bylo stěhování naší pražičky od Giesen W15A. Sídlíme v prostorách bývalé pekárny a tam jsme ji museli snést po schodech. Na šířku se nám do dveří vlezla na centimetr přesně. Svolali jsme 8 silných chlapů, aby nám s ní pomohli. Vše se podařilo.

 

 

Jaký směr má tvá životní cesta? Kam míříš? Jaký je tvůj profesionální i osobní sen a cíl?

Já už cestu nasměroval. Zpět do místa, kde jsem vyrůstal. Do Uherského Brodu. Dřív jsem si vždy říkal, že tady přece nikdy bydlet nebudu. Chtěl jsem žít ve velkém městě, kde je trochu život. Změnou povolání jsem změnil i můj názor na místo, kde chci žít. Sny, kterých bych chtěl nyní dosáhnout jsou daleko, ale věřím, když budu chtít, tak to dokážu. Ale představím vám je, až se to podaří. 🙂 Co je teď pro mě cílem? Aby Lázeňská káva fungovala a stále se nám dařilo připravovat dobrou výběrovou kávu kvalitně a chutně, prostě  tak, jak ji máte rádi.

Dále by se vám mohlo líbit…