Pro mnohé z nás je káva nepostradatelná jako ranní rozcvička. Je to odpolední povzbuzení a společenský rituál v jednom. Jak to celé začalo? Dozvíte se o samotném počátku, vývinu kávy ve světě, průběhu a celkovém vnímání v různých zemí.
„Kaldi’s dancing goats“
Určitě jste slyšeli o tomto snad nejznámějším kávovém příběhu. Pastýř jménem Kaldi díky svým pasoucím se kozám objevil povzbudivý efekt kávových „třešní.“ Právě ony kozy okusovaly záhadné červené trsy bobulek a zelené listí, po kterých byly skotačivé a plné energie. Zvědavost mu nedala a tak šel sám pár bobulek zkusit. Kaldi poté sdílel svůj objev s místním mnichem, který z bobů uvařil nápoj. Po jeho vyzkoušení oba žasli – povzbudivé účinky nápoje měly velký úspěch.
Jejich zjištění se rozkřiklo a „elixír“ se tak šířil dál po Arabském poloostrově. Nápoj si velmi rychle získal oblibu pro schopnost udržovat konverzace o něco déle. Kaldiho povšimnutí jeho tančících koz nejen označuje narození oblíbeného nápoje, ale také osvětluje hluboký dopad náhodných objevů na průběh dějin.
Dynamická historie kávy
Přestože příběh o tančících kozách zajímavě pojal objev kávy, jakési první zdokumentované použití kávových zrn sahá do 15. století. V té době byla káva známá v Mekce jako nápoj oblíbený mezi sufijskými mnichy v Jemenu. Tito mnichové používali kávu jako pomoc při koncentraci během svých modliteb.
Káva na Blízkém východě
Počáteční použití kávy mnichy v Jemenu vedlo k rozšíření popularity tohoto nápoje. Přesněji obchodní trasy přispěly k rozvoji, kdy se povědomí o kávě postupně dostávalo do okolních zemí Blízkého východu včetně Persie, Sýrie, Egypta a Turecka.
Doputování kávových zrn do Evropy
Po svém příchodu do Evropy v 17. století káva zpočátku čelila určité kontroverzi a podezření ze strany církve. Takový nápoj byl totiž vnímán za pekelný výrobek. Nicméně díky papeži Klementu VIII., který kávu ochutnal a zjistil, že je maximálně tak pekelně dobrý, se ji rozhodl dokonce požehnat a tak byla káva přijata se vší otevřeností. To pak vedlo k rychlému šíření kavárenské kultury v Evropě.
Historie kaváren
Historie kaváren sahá až do 16. století, kdy se začaly objevovat nejprve v arabském „světě.“ Tato místa, nazývaná Gahve khane, se stala centry společenských, kulturních a intelektuálních aktivit.
V druhé polovině 17. století se začaly rozšiřovat do Evropy. Stejně tak i tady se díky obchodním cestám přes středomoří káva dostala do evropských zemí. První veřejná kavárna v Evropě se objevila na náměstí San Marco v Benátkách v roce 1645, jejíž název byl Bottega del Caffè. Tento okamžik zahájil rychlý rozvoj kaváren, kdy se v Benátkách (v letech 1720–1760) nacházelo více než dvě stě kaváren.
Následné rozšíření kaváren pokračovalo rapidně, především v oblastech s bohatou obchodní či kulturní aktivitou.
I mimo Itálii se objevovalo mnoho kaváren, jako jsou třeba Café Procope z Paříže, založeno v roce 1686 nebo také v Londýně roku 1652, kdy se otevřela kavárna Edwards.
Taková kavárenská historie jde ruku v ruce s obdobím osvícenství, kdy lidé na konci 17. století a následného 18. století věřili v sílu lidského rozumu a snažili se povznést úroveň vzdělání nad mocí katolické církve.
Proto povzbuzující účinky kávy tak přispívaly k rozvoji umění, literatury a politiky. Samotný rozvoj kaváren se tak v Evropě stal základem pro intelektuální diskuse. Není přeci lepšího místa na řešení vážných témat, než v místech zvaných kavárny.
Bostonské pití čaje a nástup kávové kultury v Americe
Tato událost, odehrávající se v roce 1773, vedla k politickému protestu vůči britské nadvládě a změně preferencí v nápojích v koloniální Americe. Američtí kolonisté hledali alternativy k britskému čaji a káva se stala klíčovou náhradou, symbolizující politickou nezávislost.
Její popularita posílila ducha odporu a položila základy pro vznik nové jedinečné kávové kultury, která je dodnes nepostradatelnou součástí života za Atlantským oceánem.
Na konci 18. století rapidně narostlo pěstování kávy v Americe, neboť kávová zrna získávala stále větší popularitu a význam.
Je libo čaj o páté?
Vznik kávových plantáží a kolonialismus
Zajímavé je, jak se kávové plantáže dostaly do Latinské Ameriky a Karibiku, i když původně pocházely z tropické Afriky. Evropští kolonizátoři zavedli kávové rostliny z Afriky a Arabského poloostrova do nového světa, což vyústilo ve vznik rozsáhlých kávových plantáží v Brazílii, Kolumbii, Střední Americe a na Karibiku. Tím se Brazílie a Kolumbie staly dnes největšími producenty kávových zrn na světě.
Stíny v historii kávy: otroctví na plantážích
Přemýšleli jste někdy nad temnou stránkou historie kávy?
Kávové plantáže, které vznikly v dobách kolonialismu, přinesly obrovské lidské oběti. Otrokářská práce byla na těchto plantážích běžná a mnohonásobně zneužívaná. Evropští kolonizátoři odňali milionům Afričanů jejich svobodu a nutili je pracovat v nelidských podmínkách jen kvůli uspokojení rostoucí globální poptávky po tomto oblíbeném nápoji. Tato stránka historie kávy je klíčová pro porozumění současné podoby kávového průmyslu.
Inovační pokrok instantní kávy
Tento výrobek započal v 20. letech 20. století. První úspěšný pokus vytvořit instantní kávu provedl Japonec Satori Kato v roce 1901. Nicméně průmyslové zpracování instantní kávy začalo až později. V roce 1938 švýcarský vědec Max Morgenthaler vyvinul první technologii na výrobu instantní kávy pro švýcarskou společnost Nestlé. Tato technologie byla vyvinuta jako způsob, jak zlepšit výživu a zásobování potravinami během války.
Víte, kolik kofeinu obsahuje instantní káva? Zjistěte to!
Digitální kávová kultura: více než jen nápoj
V dnešní digitální éře se káva stala více než jen oblíbeným nápojem – stala se symbolem životního stylu. Sociální sítě jsou zaplaveny fotografiemi šálků kávy a mistrovskými díly latte artu. Během nedávné pandemie COVID-19 se mnoho lidí obrátilo k přípravě kávy doma, což vedlo k velkému nárůstu prodeje kávovarů a domácího příslušenství, které si můžete u nás pořídit.
Káva stále hraje klíčovou roli i v nynějších kulturách. Lidé se stále setkávají v kavárnách, aby diskutovali třeba o nejnovějších technologických trendech, pracovních či školních projektech nebo jaký kávovar z Lázeňské kávy si domů pořídí tentokrát.
