Říká se, že káva patří mezi nejoblíbenější nápoje na světě. Ačkoli je káva oblíbena především pro svou vůní a chuť, k její popularitě bezpochyby přispívá i její obsah kofeinu. Káva je ve skutečnosti velmi komplexní chemickou směsí, o které se uvádí, že obsahuje více než tisíc různých chemikálií, včetně uhlohydrátů, lipidů, dusíkatých sloučenin, vitamínů, minerálů, alkaloidů a fenolických sloučenin. Účelem tohoto článku je přezkoumat a interpretovat relativně nedávný výzkum výhod a rizik konzumace kávy.

SLOUČENINY V KÁVĚ, KTERÉ MOHOU OVLIVNIT ZDRAVÍ

 

KOFEIN

Kofein se přirozeně vyskytuje v kávových zrnech. Některé fyziologické účinky spojené s podáváním kofeinu zahrnují stimulaci centrálního nervového systému, akutní zvýšení krevního tlaku, zvýšenou rychlost metabolismu a diurézu. Kofein je rychle a téměř úplně absorbován v žaludku a tenkém střevu a distribuován do všech tkání, včetně mozku.

 

CAFESTOL A KAHWEOL

Spotřeba kávy byla v některých observačních studiích spojena s vyššími koncentracemi cholesterolu. Jednoznačně nejlépe ze všech způsobů přípravy kávy vychází káva filtrovaná, která obsahuje cafestolu nejméně a má tak na cholesterol nejmenší vliv. 

Naopak nejhůře dopadla příprava kávy v džezvě. Druhou nejhorší přípravou je klasický český turek. Dlouhým máčením kávy se totiž z kávy vylučují látky, které v kávě nemají co dělat a jednou z nich je právě i cafestol. Pokud turka přesto milujete, doporučujeme pro Vás přípravu ve frenchpressu.

Faktory zvyšující cholesterol, které byly poprvé izolovány v kávovém oleji, byly později zjištěny jako diterpeny, cafestol a kahweol. Tyto diterpeny se extrahují z mleté ​​kávy během vaření, ale většinou se z kávy odstraňují papírovými filtry.

 

MIKROŽIVINY

V kávě se mimo jiné nachází i celá řada mikroživin, včetně hořčíku, draslíku, niacinu a vitaminu E. Podle databáze USDA Nutrient obsahuje 240 ml vařené kávy 7 mg hořčíku a 30 ml espressa obsahuje 24 mg hořčíku. Jeden šálek kávy by tak mohl přispívat k 1 – 5 % doporučeného denního příjmu hořčíku dospělého muže (420 mg/d).

MOŽNÉ ZDRAVOTNÍ VÝHODY

PREVENCE DIABETES MELLITUS 2. TYPU

Epidemiologické studie zjistila významnou souvislost mezi rizikem diabetes mellitus 2. typu (DM) a příjmem kávy. V rámci této studie bylo zjištěno, že riziko rozvoje DM typu 2 bylo o 50% nižší u těch, kteří denně konzumovali nejméně 7 šálků kávy ve srovnání s těmi, kteří pili 2 a méně šálků kávy.

Dvě největší prospektivní studie zkoumaly vztah mezi spotřebou kávy a DM 2. typu. Muži, kteří pil alespoň 6 šálků kávy denně, měli 54 % nižší riziko rozvoje DM typu 2 než muži, kteří nepili kávu. Ženy, které pily alespoň 6 šálků kávy denně, měly o 29% nižší riziko než ženy, které nepily kávu vůbec.

 

PREVENCE PARKINSONOVY CHOROBY

Výsledky případových studií celkově naznačují, že příjem kávy a kofeinu je nepřímo spojen s nižším rizikem Parkinsonovy choroby. Studie s více než 8 000 muži zjistila, že u těch, kteří nepili kávu, byla 3 – 5 krát vyšší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy choroby v příštích 24 – 30 letech.

 

SEBEVRAŽEDNÉ RIZIKO

Dvě prospektivní studie v USA zjistily významné souvislosti mezi konzumací kávy a rizikem sebevraždy. Studie s více než 128 000 mužů a žen zjistila, že relativní riziko sebevraždy se snížilo o 13% za každý šálek kávy denně. Stejně tak studie s více než 86 000 žen zjistila, že u těch, které pily alespoň 2 šálky kávy denně, bylo riziko sebevraždy o 50% nižší než u těch, které kávu nepily.

 

PREVENCE RAKOVINY TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU

Obecně je spotřeba kávy v případových kontrolních studiích nepřímo spojena s rizikem rakoviny tlustého střeva. Dvě největší prospektivní kohortové studie, které prozkoumaly vztah mezi kávou a rakovinou tlustého střeva a konečníku zjistily, že muži a ženy, kteří pravidelně denně konzumovali 2 nebo více šálků kávy bez kofeinu, měli riziko rakoviny konečníku o 48% nižší než u těch, kteří kávu nikdy nekonzumovali.

 

JATERNÍ PORANĚNÍ, CIRHÓZA A HEPATOCELULÁRNÍ KARCINOM

Poranění jater v důsledku chronického zánětu může vést k cirhóze. Při cirhóze vede tvorba fibrotické jizvy k postupnému zhoršování funkce jater a dalších komplikací, včetně hepatocelulárního karcinomu. Nejběžnějšími příčinami cirhózy ve vyspělých zemích jsou nadměrná konzumace alkoholu a virová hepatitida typu B a C.

Studie s více než 51 000 muži a ženy zjistila, že ti, kteří denně konzumovali alespoň 2 šálky kávy, měli o 40% nižší riziko smrti z cirhózy než u těch, kteří kávu nikdy nekonzumovali. Prospektivní kohortová studie, která sledovala více než 90 000 mužů a žen po dobu 10 let, zjistila, že riziko hepatocelulárního karcinomu se snižovalo v závislosti na zvyšující se spotřebě kávy. Ti, kteří denně konzumovali alespoň 5 šálků, měli o 76% nižší riziko hepatocelulárního karcinomu než ti, kteří nikdy nepili kávu.

MOŽNÁ ZDRAVOTNÍ RIZIKA

 

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

RIZIKO SRDEČNÍCH CHOROB

Několik epidemiologických studií zkoumalo vztah mezi spotřebou kávy a rizikem ischemické choroby srdeční (CHD). Případové kontrolní studie zjistily, že vysoký příjem kávy je spojen se zvýšeným rizikem infarktu myokardu (MI). Dvě samostatné metaanalýzy, které kombinovaly výsledky osmi případových kontrolních studií, zjistily, že riziko CHD bylo 40–60 % vyšší u těch, kteří denně konzumovali 5 a více šálků kávy ve srovnání s těmi, kteří nepili kávu.

 

ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ

Účinek spotřeby kávy nebo kofeinu na lidi s prokázanou CHD nebyl dosud studován. Jedna případová kontrolní studie zjistila, že vysoká spotřeba kávy, definovaná jako více než 10 šálků denně, byla spojena s významným zvýšením rizika náhlé srdeční zástavy u pacientů s prokázaným onemocněním koronárních tepen.

 

SRDEČNÍ ARYTMIE

Klinické studie nezjistily příjmem kávy nebo kofeinu zvýšení frekvence nebo závažnosti srdečních arytmií u zdravých lidí, pacientů s CHD nebo u lidí s již existující komorovou ektopií. Velká prospektivní studie v USA, která sledovala více než 128 000 členů zdravotního plánu na 7 let, nenalezlo žádné spojení mezi konzumací kávy a náhlou srdeční smrtí. Nedávno dvě prospektivní studie ve Skandinávii nezjistily žádnou souvislost mezi spotřebou kávy a rizikem rozvoje fibrilace síní, což je běžná supraventrikulární arytmie.

 

RIZIKO MRTVICE

Jen málo prospektivních kohortových studií uvádí souvislosti mezi spotřebou kávy a mozkovou příhodou. Obecně tyto studie nepozorovaly významné souvislosti mezi konzumací kávy a rizikem mrtvice. Jedinou výjimkou byla studie 499 nekuřáckých hypertenzních mužů zapsaných do studie Honolulu Heart Study. V této vysoce rizikové populaci bylo riziko mozkové mrtvice u mužů, kteří denně konzumovali alespoň 700 ml kávy, dvojnásobné než u mužů, kteří kávu nepili.

 

HYPERTENZE

Hypertenze je uznávaný rizikový faktor pro CHD a mrtvici. Bylo prokázáno, že akutní konzumace kofeinu ve stravě zvyšuje krevní tlak u jedinců s normálním a hypertenzním onemocněním. Bylo zjištěno, že dávka 200 – 250 mg kofeinu odpovídá množství ve 2 – 3 šálcích kávy. zvýšit systolický krevní tlak o 3 – 14 mm Hg a zvýšit diastolický krevní tlak o 4 – 13 mg Hg.

 

RAKOVINA

Četné epidemiologické studie zkoumaly vztahy mezi spotřebou kávy a kofeinu a rizikem rakoviny. Obecně existuje jen málo důkazů o tom, že konzumace kávy zvyšuje riziko rakoviny. Ačkoli rané případové studie měly tendenci prokazovat pozitivní souvislosti mezi příjmem kofeinu a rakovinou pankreatu, močového měchýře a vaječníků, nedávné a lépe navržené studie nepodporují hypotézu, že spotřeba kávy významně přispívá k riziku těchto rakovin. Nedávné prospektivní kohortové studie nepozorovaly významné souvislosti mezi příjmem kofeinu nebo kávy a rizikem pankreatu, močového měchýře, rakoviny vaječníků, prsu, žaludku a prostaty.

 

OSTEOPORÓZA A ZLOMENINA KYČLE

Výsledky studií s kontrolovanou rovnováhou vápníku u lidí ukazují, že konzumace kofeinu vede u jedinců s nedostatečným příjmem vápníku k malé záporné rovnováze vápníku. Odhaduje se, že negativní posun v rovnováze vápníku je zhruba 4 – 6 mg vápníku na šálek kávy a je způsobeno mírným snížením účinnosti absorpce vápníku. Většina průřezových studií nezjistila žádnou souvislost mezi spotřebou kofeinu a hustotou minerálů v kostech (BMD).

Pět studií zkoumalo vztahy mezi spotřebou kávy a kofeinu a rizikem zlomenin kyčle. Žádná z nich nezjistila, že by konzumace kávy nebo kofeinu byla spojena se zvýšeným rizikem zlomenin kyčle. Šest prospektivních kohortních studií zkoumalo souvislosti mezi konzumací kofeinu a rizikem zlomenin kyčle u žen. Dvě studie nenalezly žádné spojení. Další studie zjistila, že ženy, které denně konzumovaly alespoň 9 šálků kávy, měly zvýšené riziko zlomenin kyčle. Tři prospektivní kohortové studie zjistily, že káva nebo spotřeba kofeinu byla pozitivně spojena s rizikem zlomenin kyčle u žen.

 

MINERÁLNÍ NEDOSTATKY

ZHORŠENÁ ABSORPCE ŽELEZA

Polyfenoly v kávě mohou vázat nehemové železo a inhibovat jeho střevní vstřebávání. Bylo zjištěno, že pití 150–250 ml kávy v testovacím jídle inhibuje vstřebávání železa o 24–73%. Aby se maximalizovala absorpce železa z jídla nebo doplňků železa, je třeba se vyhnout současnému příjmu kávy.

 

ZHORŠENÁ ABSORPCE ZINKU

Inhibitory absorpce zinku v potravě zvyšují riziko nedostatku zinku. V kávě byly identifikovány sloučeniny chelatující zinek a bylo zjištěno, že káva inhibuje biologickou dostupnost zinku o 21 – 32 %.

RIZIKOVÉ SKUPINY

 

ŽENY V PLODNÉM VĚKU

KOFEIN A POČETÍ

V četných epidemiologických studiích se zkoumal vztah mezi konzumací kofeinu a dobou početí u žen, které nepoužívají antikoncepci. Některé studie nezjistily žádné významné časové prodlevy v početí spojené s příjmem kofeinu. Jiné studie zjistily, že s výrazným zpožděním početí byly spojeny pouze vysoké příjmy kávy nebo kofeinu v rozmezí 400 – 800 mg/d. Několik z těchto studií bylo kritizováno za nedostatečnou kontrolu jiných faktorů životního stylu souvisejících s plodností, jako je zejména kouření cigaret a konzumace alkoholu.

 

KOFEIN A TĚHOTENSTVÍ

Výsledky četných epidemiologických studií, které zkoumaly vztah mezi příjmem kávy nebo kofeinu matky a rizikem spontánního potratu, byly rozporuplné. Zatímco některé studie pozorovaly významné souvislosti mezi vysokými příjmy kofeinu a rizikem spontánního potratu, jiné studie nezjistily žádné významné souvislosti.

 

LAKTACE

Kofein je detekovatelný v mateřském mléce do 15 minut po konzumaci a dosahuje vrcholu přibližně jednu hodinu po spotřebě. Po konzumaci kofeinu matkou, je kofein dostupný kojencům prostřednictvím mateřského mléka méně než 2 mg za 24 hodin.

 

DĚTI

Výzkum účinků konzumace kofeinu u dětí je omezený a většina studií se zaměřila na účinky na chování. Metaanalýza devíti krátkodobých klinických studií s kofeinem u dětí, včetně čtyř u normálních dětí a pěti u dětí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), nezjistila žádné významné nepříznivé účinky na chování. Obecně platí, že dávky kofeinu méně než 3,0 mg/kg tělesné hmotnosti nevedlo k nežádoucím účinkům u dětí v kontrolovaných klinických studiích. Vyšší dávky však vedly k určitým behaviorálním účinkům, jako je zvýšená nervozita nebo úzkost a poruchy spánku.

 

STARŠÍ DOSPĚLÍ

Káva je nejčastějším zdrojem kofeinu u starších lidí. Existují omezené důkazy o tom, že starší dospělí jsou náchylnější k akutním účinkům kofeinu na zvýšení krevního tlaku. Vyšší koncentrace kofeinu v plazmě by mohla zvýšit riziko lékových interakcí od starších dospělých s větší pravděpodobností, pokud užívají jeden nebo více léků, které interagují s kofeinem.

Výsledky několika prospektivních kohortových studií naznačují, že vysoký příjem kofeinu může přispívat k riziku fraktury kyčle, zejména v případě nedostatku vápníku a vitamínu D. Celkově existuje několik důkazů, které naznačují, že starší lidé jsou náchylnější k některým nepříznivým účinkům kofeinu než mladší dospělí.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY KOFEINU

 

NEŽÁDOUCÍ REAKCE

Mezi nežádoucí reakce patří tachykardie, palpitace, nespavost, neklid, nervozita, třes, bolesti hlavy, bolesti břicha, nauzea, zvracení, průjem a diuréza.

 

AKUTNÍ TOXICITA A PŘEDÁVKOVÁNÍ

Fatální nebo život ohrožující předávkování kofeinem zahrnuje požití léků obsahující kofein. Smrtelná dávka se odhaduje na 100 – 200 mg/kg tělesné hmotnosti. Mezi příznaky předávkování kofeinem patří agitace, delirium, záchvaty, dušnost, srdeční arytmie, myoklonus, nauzea, zvracení, hyperglykémie a hypokalémie.

 

VYSAZENÍ KOFEINU

Příznaky z vysazení kofeinu byly zdokumentovány v řadě experimentálních studií. Mezi běžně uváděné příznaky vysazení kofeinu patří bolesti hlavy, únava, ospalost, podrážděnost, obtížné soustředění a depresivní nálada. Dále se zde může řadit nevolnost a myalgie. Významné abstinenční příznaky byly pozorovány při dlouhodobém příjmu již od 100 mg/den, i když jsou častější spíše u vyšších příjmů. Zdá se, že postupné snížení kofeinu, pravděpodobně povede k menším abstinenčním příznakům než náhlé vysazení.