Stručně: Chemik Nikolai Kuhnert a mikrobiolog Matthias Ullrich z Jacobsovy univerzity v Brémách (dnes Constructor University) začali v roce 2020 vyvíjet dezinfekční prostředek z kávové plevy, tedy tenké slupky, která se od zrn odděluje při pražení. Projekt podpořil grant 100 tisíc eur a v době zprávy byl ve fázi vývoje.
| Výzkumníci | prof. Nikolai Kuhnert (chemie), prof. Matthias Ullrich (mikrobiologie) |
|---|---|
| Instituce | Jacobs University Bremen, od roku 2022 Constructor University |
| Surovina | kávová pleva (stříbřitá slupka zrna), odpad z pražení |
| Financování | grant 100 tisíc eur od Bremer Aufbau-Bank |
| Partneři | brémské firmy ProPure-Protect a Just In Air |
| Stav v roce 2020 | vývoj, produkt nebyl na trhu |
V roce 2020 se dezinfekce stala běžnou součástí dne. U vchodu do obchodů stály dávkovače a lidé začali víc přemýšlet o tom, z čeho se dezinfekční prostředky vyrábějí. Právě tehdy přišla z Německa zpráva, která zaujala i svět kávy: dva vědci z Brém chtěli vyrobit dezinfekci z odpadu, který vzniká v každé pražírně.
V tomto článku shrnujeme, o jaký projekt šlo, co je kávová pleva, proč je zajímavá pro výzkum a co si z celé zprávy odnést. Nejde o zdravotní doporučení, ale o zajímavost z oblasti využití kávových vedlejších produktů.
Kdo za projektem stojí
Projekt vedli dva profesoři tehdejší Jacobsovy univerzity v Brémách: chemik Nikolai Kuhnert a mikrobiolog Matthias Ullrich. Podle tiskové zprávy se oba dlouhodobě zabývali antibakteriálními a antivirovými vlastnostmi přírodních látek, mimo jiné z kdoulí, rododendronů a právě z kávy.
Univerzita dnes funguje pod názvem Constructor University. Jacobsova univerzita vznikla v roce 2007 a nový název přijala v roce 2022, kdy se připojila k síti Constructor. Kampus sídlí v Brémách na adrese Campus Ring 1.
Ve spolupráci s brémskými společnostmi ProPure-Protect a Just In Air a s grantem 100 tisíc eur od banky Bremer Aufbau-Bank chtěli vyvinout prostředek, o kterém tvrdili, že bude účinnější a univerzálněji použitelný než tehdejší produkty. Toto tvrzení pochází od autorů projektu, nezávislé srovnání v době zprávy k dispozici nebylo.
Co je kávová pleva
Kávová pleva je tenká, stříbřitá a vláknitá slupka, která obaluje zelené kávové zrno pod pergamenovou vrstvou. Při zpracování na farmě se většinou neodstraní úplně, a tak část zůstane na zrnu až do pražírny.
Během pražení zrno zvětšuje objem, pleva praská, odlupuje se a horký vzduch ji odnese do cyklonu pražičky. Tam se hromadí jako lehký, hnědavý materiál, který pražírny pravidelně vybírají. U menší pražičky jde po každé várce o hrst, ve větší pražírně se za týden nasbírají celé pytle.

Pro pražírnu je pleva odpad. Někde končí v kompostu nebo jako podestýlka, často ale prostě v popelnici. Kuhnert uvedl, že plevu pro projekt budou odebírat od místních pražíren v Brémách, tedy materiál, který by jinak nikdo nevyužil.
Proč se pleva zkoumá
Pleva obsahuje řadu látek, které zajímají chemiky, například fenolické sloučeniny a další bioaktivní látky. V odborné databázi PubMed najdete několik studií, které se zabývají antibakteriálními a antioxidačními vlastnostmi extraktů z kávové plevy i přehledové práce o využití kávových vedlejších produktů.
Laboratorní výsledky ale ještě neznamenají hotový výrobek. Mezi zjištěním, že extrakt v laboratoři působí na určité bakterie, a schváleným dezinfekčním prostředkem vede dlouhá cesta: stabilní složení, testy podle norem, bezpečnost a registrace. Proto je dobré číst podobné zprávy s rezervou.
| Fáze | Co obnáší | Stav brémského projektu v roce 2020 |
|---|---|---|
| Sběr suroviny | odběr plevy z pražíren | plánován od pražíren v Brémách |
| Laboratorní výzkum | extrakce a ověření účinku | probíhal |
| Vývoj produktu | složení, stabilita, forma | s partnerskými firmami |
| Testy a schválení | normy a registrace | v době zprávy nezahájeny |
| Uvedení na trh | výroba a prodej | očekáváno za několik měsíců |
Ekologický rozměr
Hlavní myšlenka projektu byla ekologická. Prostředek měl vycházet z přírodní suroviny a využít odpad, který pražírny produkují každý den. Vědci doufali, že by se mohl uplatnit v letadlech, ve veřejné dopravě a možná i v nemocnicích.
Využití vedlejších produktů je v kávovém světě silné téma. Kromě plevy se zkoumá třeba kávová sedlina z kaváren nebo cascara, tedy usušená slupka kávové třešně. Čím víc z kávové třešně se využije, tím menší je odpad celého řetězce od farmy po šálek. O tom, odkud zelená káva do pražíren přichází, píšeme v článku Tajemní dodavatelé kávy do pražíren.
Co se s plevou děje v pražírně
Pleva není jen surovina pro výzkum, ale i praktická starost každé pražírny. Pokud se cyklon pražičky pravidelně nevybírá, hrozí, že se pleva vznítí. Postup čištění bývá v pražírně jednoduchý:
- Po skončení pražení nechte pražičku vychladnout podle návodu výrobce.
- Vyberte plevu z cyklonu a ze sběrné nádoby do nehořlavé nádoby.
- Zkontrolujte, zda v potrubí nezůstaly usazeniny.
- Plevu uložte mimo zdroje tepla, například do kompostu nebo ji předejte k dalšímu využití.
Pleva, která na zrnech zůstane, se v kvalitně zpracované kávě nijak neprojeví na chuti, ale je jedním z ukazatelů, jak pečlivě bylo zrno zpracováno. Víc o vadách zrna se dočtete v článku Defekty v zelené kávě a o tom, jak s čerstvou kávou zacházíme po pražení, v článku Jak zajišťujeme čerstvost kávy.
Dezinfekce a čištění kávovaru doma
Dezinfekce z kávy zatím zůstala zajímavostí, ale čištění a dezinfekce vodních cest v kávovaru jsou běžnou údržbou. Pro filtry a nádržky na vodu se používají speciální prostředky, například dezinfekční tableta BWT EasyCare, ke které patří zátka BWT EasyCare pro dezinfekci přístrojů. Postupujte vždy podle návodu výrobce přístroje.
Pokud vás zajímají další zajímavosti z historie a výzkumu kávy, pokračujte článkem Historické momenty v kávové kultuře.
Časté dotazy
Dá se už dezinfekce z kávy koupit?
V době zprávy v roce 2020 byl prostředek ve vývoji a jeho uvedení se čekalo za několik měsíců. Zda a v jaké podobě se dostal na trh, jsme neověřili, proto ho nedoporučujeme hledat jako běžný produkt.
Z jaké části kávy se měla dezinfekce vyrábět?
Z kávové plevy, tedy tenké stříbřité slupky zrna, která se odděluje během pražení. Nejde o pražená zrna ani o kávovou sedlinu.
Kdo projekt financoval?
Projekt podpořila banka Bremer Aufbau-Bank grantem 100 tisíc eur. Partnery byly brémské firmy ProPure-Protect a Just In Air.
Funguje káva sama o sobě jako dezinfekce?
Ne. Šálek kávy ani kávová sedlina nejsou dezinfekční prostředek. Výzkum se týkal látek získaných z plevy a jejich zpracování do produktu.
Co dělají pražírny s plevou běžně?
Nejčastěji ji kompostují, používají jako podestýlku nebo mulč, případně ji vyhazují. Některé pražírny ji předávají zahradníkům nebo pro další výzkum.
Zdroje
- Constructor University (dříve Jacobs University Bremen), o univerzitě
- PubMed: studie o antimikrobiálních vlastnostech kávové plevy
Aktualizováno: 10. 10. 2026