„A ještě prosím dvojkový filtry na vé šedesátku,” říkám baristce, když si během placení v vzpomenu, že si zítra nebudu mít v čem připravit kávu.
„A chcete bělený nebo nebělený?”
A je tady zas – moje rozhodovací paralýza! Jaké a proč bych měl chtít a jak jsem se nakonec rozhodl si řekneme na následujících řádcích.
Bělené vs. nebělené filtry na kávu – OBSAH:
Jak vznikl kávový filtr?
Vynálezkyní kávového filtru je Němka Melitta Bentz. Ano Melitta! Papírové filtry vymyslela v roce 1908 tak, že složila list pijáku (pamatuje si ještě někdo piják?) a nechala přes něj překapat připravovanou kávu. Společnost Melitta, kterou paní Bentz v témže roce založila, nyní vyrábí kávovary na překapávanou kávu, drippery a další kávové příslušenství včetně papírových filtrů.
Bělené vs. přírodní
Na trhu jsou obvykle k dostání dva typy papírových filtrů na kávu: bělené a nebělené. Bělené filtry jsou, jak název napovídá, bílé. Papír, ze kterého se filtr vyrábí, totiž prochází chemickým procesem, který přírodní papír odbarví.
Nebělené filtry jsou naopak hnědé a neprocházejí žádným chemickým zpracováním. Ačkoli slouží ke stejnému účelu, existuje mezi nimi pár zásadních rozdílů.
Látkový, kovový nebo papírový filtr? Přečtěte si článek o dalších možnostech filtrování kávy!
Jakým způsobem se filtry bělí?
Papír použitý pro výrobu bílých filtrů prochází vždy chemickým bělením. Toho se dosahuje buď pomocí chloru nebo kyslíku. Přičemž chlor je škodlivý jak pro lidi, kteří s ním pracují, tak pro přírodu, dojde-li k většímu únuku. Kyslík je tedy pro bělení papíru o něco šetrnější.
Nebělené filtry, které jsou vyrobené z přírodního papíru, jsou tedy šetrnější k životnímu prostředí. Bývají také o něco levnější.
Je zde ale další proměnná. Použití chloru je podstatně levnější než použití kyslíku, a tak ty levnější bílé filtry procházejí právě chlorovým procesem. Chlor tak výrobcům pomáhá udržet nízké konečné náklady.
Nemusíte se ale bát – jednak se množství chloru v samotných filtrech prakticky rovná nule a navíc společnosti musí na obalu filtru uvádět, jakou metodu bělení papíru používají. Proces zahrnuje reakci oxidu siřičitého a chlorečnanu sodného, který se váže s buničinou a vlákny v papíru a odstraňuje lignin, který způsobuje, že přírodní papír má barvu, jakou má.
Proč se filtry bělí?
Inu, to je otázka. Původní důvod je pravděpodobně velmi povrchní. A to ten, že bílé filtry nám prostě připadají hezčí a hygieničtější než obyčejné hnědé. A nějak jsme si na hezké bílé věci v regálech zkrátka zvykli a výrobci to pochopitelně vědí.
Hlavní výhoda bělených filtrů
Na obranu bělených filtrů je ale dobré dodat, že se z nich během přípravy neuvolňuje tolik papírové chuti jako z těch přírodních, protože odešla během zmiňované chemické reakce spolu s barvou. Není je proto třeba tak důsledně proplachovat. Já však propláchnutí horkou vodou doporučuji u obou typů. Není totiž moc horších věci, než když se těšíte na šálek skvělé výběrovky, projdete si celým rituálem a na jeho konci zjistíte, že pijete papír.
Je lepší bělený nebo nebělený kávový filtr?
Mnoho kávových geeků razí teorii, že nebělené filtry jsou lepší než bělené, protože se při jejich výrobě nepoužívá tolik chemikálií. A v podstatě mají pravdu.
Pokud proti sobě postavíme bělené a nebělené kávové filtry, se vším, co dnes víme, vyhrávají skutečně spíše ty nebělené, přírodní. Jsou šetrnější k životnímu prostředí a ještě k tomu bývají levnější.
Přesto! Bělené filtry jsou nepochybně lepší v tom, že neovlivní chuť připravovené kávy při méně důkladném propláchnutí. Volba tak pochopitelně nakonec závisí na preferencích každého z nás.
Já osobně jsem si to nechal baristkou vysvětlit a od teď vždy zvážím dopad výběru kávových filtrů na životní prostředí. A taky je budu důkladně proplachovat. A vy?
Často kladené dotazy
Jsou a není třeba se ničeho bát. Zásadní problém použití chloru leží tam, kde se bělený papír vyrábí.
Ano! Co takhle látkový filtr na Chemex? Anebo kovový pro Aeropress?
