Každodenním pitím kávy můžete zvýšit svou kofeinovou toleranci a stát se při stejném množství kávy odolnější vůči jejím stimulačním účinkům. Schopnost vašeho těla zpracovávat kofein je ale vepsaná ve vašem genetickém kódu, který předurčuje, s jakou efektivitou budete kofein metabolizovat.

MOJE DENNÍ DÁVKA KÁVY

Tradičními místy pro setkání s přáteli, známými, rodinou či spolupracovníky bývají útulné kavárny. Vždyť pro pozvání na schůzku se snad nejčastěji používá obligátní dotaz: “Zajdeme na kafe?”. Setkáte se v kavárně, objednáte si svůj obvyklý Flat White a vaše kamarádka prohlásí, že si dá bylinkový čaj, jelikož už měla dnes kávu měla. 

 

Divíte se, jak mohla až do odpoledne vydržet pouze s jedním šálkem kávy, zatímco vy jste od rána stihli vypít už tři hrnky a bez tohoto pravidelného doplňování kofeinu si den neumíte ani představit? Jakto, že někdo se potřebuje vpodstatě dopovat jedním šálkem kávy za druhým a jinému stačí jedno dopolední cappuccino a má dostatek energie i večer?

GENETICKÝ KÓD PRO ZPRACOVÁNÍ KOFEINU

Odpověď je vepsaná v našich genech. Jak jsme citliví na kofein, tedy jaká je naše schopnost zpracovávat a metabolizovat kofein, určuje naše jedinečná genetická výbava. Kofeinová citlivost je měrou daného množství kofeinu, které nás ovlivňuje. Během let se kofeinová citlivost může změnit, jelikož stárnutím se mění naše genová exprese.

 

Gen, který rozhoduje o naši citlivosti na kofein se nazývá CYP1A2. Je schopný produkovat stejně pojmenovaný enzym CYP1A2, který se stará o metabolizaci kofeinu v játrech. Efektivita metabolismu kofeinu je dána mírnými změnami v sekvenci DNA tohoto genu. Podle toho, jak probíhá genem řízená produkce enzymu CYP1A2 se můžeme obecně přiřadit do jedné ze tří kategorií či typů citlivosti na kofein. 

Přečtěte si náš článek, jak může brokolice a brokolicové klíčky pomoci metabolizovat kofein

1. KOFEINOVÁ HYPERSENZITIVITA

 

Lidé přecitlivělí na kofein reagují už na jeho malou dávku. Příznaky “zkávování” neboli kofeinismu mohou zaznamenat už při množstvích nižších než 100 mg. To znamená, že mohou pocítit zrychlený tep, nervozitu či nespavost ani ne po jednom hrnku kávy. Také odbourávání kofeinu je delší. 

 

U těchto lidí může metabolizace kofeinu být až dvakrát delší. Lidem citlivým na kofein se obecně doporučuje opatrná konzumace kávy nebo volba nápoje s menším obsahem kofeinu jako je černý či zelený čaj.

 

2. NORMÁLNÍ CITLIVOST NA KOFEIN

Do této skupiny spadá většina lidí. Průměrně mohou konzumovat 200 – 400 mg kofeinu denně, což jsou zhruba 2 – 4 hrnky kávy, bez nežádoucích účinků. Káva jim nenarušuje ani spánek, pokud ji konzumují v rozumnou dobu, aby se kofein stihl před spaním odbourat. 

 

3. HYPOSENZITIVITA NA KOFEIN

Tuto poslední skupinu tvoří asi 10% lidí, kteří díky nízké citlivosti na kofein mohou konzumovat bez problémů i vyšší dávky kofeinu. Jejich zpracovávání kofeinu je tak efektivní, že si mohou dopřát i více než 500 mg kofeinu, tj. cca 5 a více hrnků kávy, během dne a dokonce jim nedělá problém dát si kávu krátce před spaním

 

Nevýhodou těchto lidí je jejich náchylnost k pití až přílišného množství kávy. Pokud ani velké dávky kofeinu nepřináší očekávané účinky jako tlumení ospalosti a zvýšení produktivity, můžeme zpochybnit výhody konzumace takového množství přijímaného kofeinu. Denní pití velkého množství kávy, by pak mohlo mít během času negativní důsledky na zdraví člověka.

POMALÝ NEBO RYCHLÝ METABOLIZÁTOR KOFEINU?

Podle těchto charakteristik můžete sami odhadnout, do které skupiny patříte. Jelikož je prostřední skupina normální kofeinové citlivosti nejrozšířenější, mohou do ní patřit jak lidé, jejichž ideální dávkou kofeinu na den je jeden hrnek kávy, zároveň také ti, kteří stejně účinně metabolizují 4 šálky kávy denně.

 

Z tohoto pohledu se nejspíš budete více přiklánět ke skupině s vysokou či naopak nízkou citlivostí na kofein. Obecně se pak můžete označit za pomalého nebo naopak rychlého metabolizátora kofeinu. Pro zdravé pití kávy je důležité vnímat své tělo a jak na něj příjem kofeinu působí a najít si tak ideální množství – osobní denní dávku kofeinu.

PRAVIDLA GENETIKY PRO METABOLISMUS KOFEINU

Postupným porozuměním a mapovaním lidského genetického kódu odkrývají vědci různá v nás samých vepsaná fakta o fungování člověka. Kromě rozpoznání genu CYP1A2 a odhalení jeho schopnosti na metabolismus kofeinu, objevili mimo jiné gen AHR. Ten také hraje roli v citlivosti na kofein. Reguluje zapnutí a vypnutí zmiňovaného genu CYP1A2.

 

Nesmíme opomenout také genetickou souvislost s citlivostí na kofein a typem adenosinových receptorů, které jsou uvnitř mozku. Na tyto receptory se kromě adenosinu zachytává právě kofein. Lidé, kterým v mozku chybí správné receptory adenosinu, nepociťují stimulační účinek kofeinu, jelikož se molekula kofeinu vlastně nemá kam navázat.

VĚDECKÉ ZKOUMÁNÍ SOUVISLOSTÍ S PITÍM KÁVY

Z nejnovějších studií se dozvídáme o dalších genetických predispozicích, které mají vliv na zpracování kofeinu v našich tělech. Zatímco gen CYP1A2 určuje spotřebu při vyšších úrovních kofeinu, tak se předpokládá, že gen PDSS2 udává kofeinovou citlivost při nižší úrovni spotřeby.

 

Ve studii vědců z Harvardské univerzity se dozvíme o 6 nových genetických variantách, které ovlivňují způsob metabolizace kofeinu a vzniku závislosti na něm. Výzkumu se zúčastnilo 120 000 lidí a ve výsledku byly odhaleny 2 geny související s tím, jak se kofein metabolizuje, další 2 geny, které ovlivňují projevy pocitu odměny za konzumaci kofeinu a dále pak ještě 2 geny se schopností regulace tuků a cukrů na kofein. 1)

JAKÁ JE VAŠE KOFEINOVÁ TOLERANCE?

Vrozená citlivost na kofein, která se zároveň může s věkem měnit, se týká zpracování molekuly kofeinu v těle. S konzumací určitého množství kávy souvisí také schopnost kofeinové tolerance. Jak člověk na dávku kofeinu reaguje. Pokud jste se kávě dosud vyhýbali nebo jste se nějakou dobu zdrželi pití kávy budete mít nulovou toleranci ke kofeinu

 

V dalších dnech, pokud budete pít stále stejnou dávku kávy, budete pociťovat její stimulační účinky, jako je extrémní bdělost, zvýšená motivace i energie a dobrá nálada, ale už se budou projevovat v menší míře. Tato tolerance je podobná jako například tolerance k lékům, kdy se pro dosažení stejně vysokých účinků musí během času zvyšovat i přijímaná dávka.

 

Při toleranci na kofein se opět projevují adenosinové receptory. Vaše tělo se rozhodne vykompenzovat kofeinem zablokované receptory novými, aby adenosin měl kam se navázat. S nově vyvinutými receptory pak vzniká potřeba zablokovat i je kofeinem, aby jste zabránili únavě. A pro tento úkol potřebujete více kávy.

KOFEINOVÝ ÚPADEK, DEPRESE A ZÁVISLOST

Tímto neustálým zvyšováním množství kávy, kterou za den vypijete, abyste dosáhli stejně pozitivních a lákavých účinků, se můžete zanedlouho dostat až k příliš vysokým denním dávkám kávy, které už nemusí být pro vaše zdraví přínosné. Právě naopak. 

 

S vyšší spotřebou souvisí i větší změna po odeznění účinků kávy, tzv. caffeine crash nebo kofeinový úpadek. Tento stav se může projevit nejen větší únavou a poklesem aktivity či krevního tlaku, ale zároveň také psychickými problémy vedoucími například ke vzniku deprese a úzkosti.

 

Zvyšující se tolerance na kofein se podobá drogovým závislostem a je tak jedním z důvodů, proč je káva drogou, na které se můžete stát závislí. Narozdíl od destruktivní drogové závislosti je pití kávy spíše zvykem. Při přerušení chronického pití kávy se tělo opět “resetuje” do původního přirozeného stavu. 

Chcete vědět, jak poznáte, že jste závislí na kofeinu a jak se této závislosti zbavit? Přečtěte si tento článek.

Zdroje:

  1. Cornelis, M. C., Byrne, E. M., Esko, T., Nalls, M. A., Ganna, A., Paynter, N., … & Xue, L. (2014). Genome-wide meta-analysis identifies six novel loci associated with habitual coffee consumption. Molecular psychiatry.

Líbil se vám tento článek? Mrkněte na naše další články.