Jak rozpoznat závislost na kávě a čím se jí zbavit

NEJOBLÍBENĚJŠÍ DROGA NA SVĚTĚ

V kávě obsažený kofein je známý pro svůj psychoaktivní účinek. Stejně jako další psychostimulanty, jako je kokain a amfetamin, má kofein podobné aktivační a posilující vlastnosti. U kofeinu jsou tyto účinky nicméně mírnější. 

Mezi drogy řadí kofein také fakt, že na něm lze vyvolat závislost. Ke stavu závislosti na kofeinu, potažmo kávě, se jde dostat pravidelným pitím většího množství kávy. O náchylnosti k získání závislosti na kofeinu rozhoduje především trvalé popíjení vysokého objemu kávy a kofeinových nápojů a z části pak také genetické predispozice.

ŠÁLEK KÁVY JAKO ODMĚNA PRO MOZEK

Kofein v mozku ovlivňuje tzv. “centrum odměn”. Tento vliv je mnohem menší než u jiných návykových látek jako například u kokainu. Přesto však má na svědomí nárůst dopaminu, který v našem těle funguje zejména jako motivátor. 

Navozuje nám příjemné pocity, které jsou často spojovány se závislostí. S touhou po získání těchto pocitů se snažíme opakovat to, co nám přineslo potěšení. Na tomto principu fungují výše zmiňované drogy, i když u kávy je tento vliv nižší.

SPECIFICKÁ KOFEINOVÁ ZÁVISLOST

Zajímavým pak je výsledek studie, který popisuje vliv kofeinové abstinence na změnu průtoku krve v mozku, EEG a subjektivních pocitů, ale bez ovlivnění specifického okruhu odměny a závislosti.

Z tohoto pohledu není závislost na kofeinu brána jako porucha užívání návykových látek. Závislost na kofeinu je podporovaná pouze jeho stimulačním účinkem a naší touhou po bdělém stavu.

JSTE ZÁVISLÍ NA KOFEINU?

To zda je člověk na kofeinu závislý se odvíjí od jeho abstinenčních symptomů. Podle diagnostického a statického manuálu mentálních poruch charakterizují problematickou konzumaci kávy, tedy kofeinu tyto příznaky:

• když neustále toužíte po kofeinu, nekontrolovaně ho užíváte a nedaří se vám jej omezit,
• pokračujete v užívání kofeinu navzdory fyzickým či psychickým problémům, které jsou pravděpodobně spojeny s pitím kávy,
• pijete více kávy a častěji než jste zamýšleli,
• omezuje vás pití kofeinu v práci či ve školních nebo domácích povinnostech,
• pociťujete zvýšenou toleranci na kofein, takže potřebujete stále větší přísun kofeinu.

RIZIKOVÉ MNOŽSTVÍ KÁVY

Pravděpodobné vytvoření závislosti na kofeinu se dá obvykle předpokládat u lidí, kteří si dopřávají denně více než 400 mg kofeinu, což je zhruba 4 šálky kávy. Pokud se řadíte mezi tyto silné pijáky kávy, můžete pociťovat některé negativní účinky kávy jako jsou poruchy spánku, bolesti hlavy, podrážděnost, zvýšený srdeční tep, nervozita, případně nevolnost či svalové třesy.

PROJEVY ABSTINENCE

Tyto vedlejší účinky kávy jsou doprovodným jevem při abstinenci – vysazení kofeinu. Pokud se rozhodnete kofein omezit, mohou vás obtěžovat abstinenční problémy jako pokles energie a ospalost, obtížné soustředění a deprese. Typickým projevem kofeinové abstinence je bolest hlavy. Kofein stahuje cévy a po pominutí jeho účinků a uvolnění cév v mozku tato změna způsobuje migrény a pulsové bolesti hlavy. 

Vzhledem ke schopnosti kofeinu blokovat adenosinových receptory, aby tak zabránil únavě vzniklé přirozeným zachytáváním adenosinu v těchto místech, náš organismus zvýší počet receptorů. Po vysazení kofeinu má pak adenosin více míst k zachycení a tím se umocní pocit ospalosti.

POSTUPNÉ OMEZOVÁNÍ KOFEINU

Tyto nepříjemné stavy můžeme snížit, pokud začneme kofein omezovat postupně během několika dnů a ne náhlým zákazem pití kávy a kofeinových nápojů. Většina abstinenčních příznaků pak vymizí obvykle během 7 -12 dnů snižování spotřeby kofeinu a naše tělo se vpodstatě “resetuje” do základního, kofeinem neovlivněného, režimu.

Při snižování kofeinu se doporučuje některé dávky kávy vyměnit za nekofeinový nápoj, případně snižovat dávku kofeinu záměnou kávy za čaj. Základním postupem při kávové abstinenci je využití přirozených prostředků k odbourání ospalosti. V tomto směru může pomoci sklenice studené vody nebo krátká procházka.

GENY A SCHOPNOST TĚLA ZPRACOVAT KOFEIN

Káva je především naším oblíbeným zvykem. Schopnost adaptace našeho těla na kofein nás však může dovést k až příliš časté konzumaci kávy o větším objemu než náš organismus zvládne bez negativních účinků zpracovat. Prevencí proti závislosti na kofeinu je umírněná spotřeba s občasným půstem. 

Ideální spotřeba kávy je z části dána našimi genetickými dispozicemi. Enzym CYP1A2*1A a CYP1A2*1F tak určují jak jsme schopni metabolizovat kávu. Udávané hraniční 4 šálky kávy na den mohou být pro “pomalého metabolizátora kávy”, tedy člověka s genem CYP1A2*1F až daleko za hranicí a negativní účinky závislosti či abstinence na kávě může pociťovat už při pravidelných nižších dávkách kofeinu denně.

IDEÁLNÍ KONZUMACE KÁVY

Svou optimální dávku kávy můžete pro nejlepší efektivitu rozprostřít během dne pomocí mikrodávkování. Vemte také v úvahu vaše cirkadiánní rytmy, které určují režim spánku, bdění a produkci kortizolu. 

Hormon kortizol je našimi vnitřními biologickými hodinami vylučován do těla ve vlnách především ráno a okolo poledne. Čas na kávu s respektem k tomuto přirozenému cyklu pak připadá na dobu okolo 10 hodin dopoledne a po obědě. Přitom poslední kávy bychom si měli dát s ohledem na náš spánkový režim nejpozději mezi 2 a 4 hodinou odpoledne.

Zdroje:

Sigmon, S. C., Herning, R. I., Better, W., Cadet, J. L., & Griffiths, R. R. (2009). Caffeine withdrawal, acute effects, tolerance, and absence of net beneficial effects of chronic administration: cerebral blood flow velocity, quantitative EEG, and subjective effects. Psychopharmacology, 204(4), 573–585. https://doi.org/10.1007/s00213-009-1489-4