Pití kávy je součástí v podstatě každého dne většiny z nás. Kávu využíváme pro typický kýžený efekt kofeinu blokujícího pocity únavy. Vzhledem k oblíbenosti a prakticky denní konzumaci kávy, jakožto nápoje ovlivňujícího funkce těla a mysli, bychom při pití kávy měli brát v úvahu i možné důsledky na stav naší psychiky.

VĚDOMÁ KONZUMACE KOFEINU

Dnes naprosto běžně konzumujeme kofein, je to něco zcela obvyklého.Vědomě a cíleně popíjíme kofein v kávě, zároveň se do našeho těla dostává i z dalších zdrojů, kde si jej třeba ani neuvědomujeme. Kofein se nachází také v některých lécích proti bolesti, proti nachlazení nebo dietních pilulkách. Je součástí celosvětově velmi populárních kolových nápojů a energy drinků.

 

Často ani nepřemýšlíme nad svou stravou a obsahem jednotlivých jídel a nápojů, které konzumujeme. Vyhrává rychlost a účinnost. Když tedy potřebujeme probudit, sáhneme po šálku kávy. Bereme to jako samozřejmost, jako zvyk. Přitom vše, co jíme či pijeme nakonec tvoří nás samé. Z přijatých živin naše tělo funguje. 

 

EFEKT KOFEINU NA FUNKCE TĚLA

Jídlo a pití je základní surovinou našeho života. To, co přijímáme do našeho těla, určuje, jak budeme následně fungovat. Proto dokážeme ovlivnit i naši únavu, jelikož známe povzbuzující účinky kofeinu v kávě. Aby takto kofein ve výsledku zafungoval ovlivní cestou k utlumení únavy celou řadu procesů v našem těle. 

 

Mezi nejviditelnější kofeinem ovlivněné funkce těla patří především zvýšený krevní tlak. Jelikož je tato změna výrazná, vnímají lékaři pití kávy jako nevhodné pro lidi s vysokým krevním tlakem či různými kardiovaskulárními problémy. Další mírnější nebo na první pohled neviditelné změny probíhající pod vlivem kofeinu zůstávají často skryty a o mnohých z nich nemáme ani ponětí.

 

KÁVA A KOFEIN V POPŘEDÍ ZÁJMU VĚDY

V posledních letech se dostala káva, jako nejrozšířenější nápoj světa, do popředí zájmu vědců a spousta z nich pracuje na rozluštění všech schopností a funkcí kofeinu, které ovlivňují naše tělo i mysl. 

 

Z těchto výzkumu například víme, že káva zabraňuje únavě inhibicí adenosinových receptorů, že kofein dokáže pomoci s přeaktivovanou HPA osou produkující množství stresového hormonu kortizolu a dokonce také to, že by káva mohla být prevencí vzniku rakoviny.

PSYCHOLOGIE A PITÍ KÁVY

Přes takováto zjištění vlivu kávy na změny v množství procesů uvnitř nás nepatří dotaz na konzumaci kávy či kofeinu mezi tradičně pokládané otázky lékařů, konkrétně psychologů a psychiatrů. Přitom všem známý protiúnavový účinek kofeinu je zprostředkován vlivem kávy na funkci mozku. Mohlo by se tedy předpokládat, že pití kávy bude mít efekt i na další mozkové činnosti, které kromě fyzických procesů ovlivňují naší psychiku.

 

Tímto tématem se zabývali vědci z Cambridgské univerzity. Vytvořili studii zabývající se neuropsychiatrickými účinky kofeinu. Ač umírněné množství kofeinu může poskytnout potřebný stimul, jako je například ono zmírnění únavy, tak ve větším množství má negativní dopad na naše celkové zdraví. 

 

SPRÁVNÉ DÁVKOVÁNÍ KOFEINU

Všechny látky, které do těla přijímáme, ať už jsou jakkoliv prospěšné, dokážou být v určetém množství pro náš organismus toxické. To platí třeba i u vody, základní tekutiny potřebné pro život. Vypijeme-li v krátkém čase velké množství vody cca 5 l, tak i tato životodárná tekutina ohrozí naše zdraví i náš život.

 

U kávy hrozí intoxikace kofeinem v menším množství než u samotné vody. Kolik kofeinu zvládne naše tělo zpracovat je však individuální. Obecně lze lidstvo rozdělit na pomalé či rychlé metabolizátory kofeinu. Do jaké skupiny patříte určuje především gen CYP1A2*1A a CYP1A2*1F. Pro zdravé pití kávy je důležité najít správné dávkování kofeinu s ohledem na genetické předpoklady a schopnosti našeho těla kofein metabolizovat.

Nejen zjistit správnou dávku, ale především ji stabilně udržet je dovedností průběžného dávkování určitého množství kávy – mikrodávkování, které nám může pomoci získat maximum benefitů z pití kávy s minimem negativních účinků.

TOXICKÉ MNOŽSTVÍ KÁVY

Když to přece jen s kávou přeženete, dolehnou na vás stavy neklidu s nesourodým myšlením a řečí a nespavostí. Tyto příznaky se jasně překrývají s příznaky mnoha psychiatrických poruch.

 

Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch či DSM, popisuje čtyři syndromy spojené s konzumací kofeinu:

  • intoxikace kofeinem,
  • úzkostná porucha vyvolaná kofeinem,
  • porucha spánku vyvolaná kofeinem,
  • a porucha související s kofeinem jinak blíže neurčená.

 

KÁVA JAKO DROGA

Kofein je v základu považován za stimulační drogu. Na rozdíl od těžkých drog, jako kokain, je kofeinová závislost způsobena spíše zvykem, i když kofein také podněcuje zvýšení dopaminu. Závislosti na kofeinu si všimneme v souvislosti s abstinenčními příznaky. Narozdíl od ostatních drog se se střídmou konzumací a občasným “kávovým půstem” vaše tělo bez větších problému dostane do původního nastavení nezávislém na kofeinu.

Zajímá vás jak zjistit, zda jste na kofeinu závislí a čím se kofeinové závislosti zbavit? Přečtěte si náš předchozí článek.

KOFEIN JAKO IDENTIFIKÁTOR PSYCHICKÝCH PROBLÉMŮ

Vzhledem k těmto evidentním spojením mezi konzumací kofeinu a změn v psychice nevěnují psychiatři a psychologové velkou pozornost životosprávě pacienta, především ohledně množství přijímaného kofeinu, ať už z kávy, čaje nebo jiných zdrojů. To může vést k nesprávné identifikaci problémů, které souvisí s příjmem kofeinu, což může vést k nevhodnému léčení.

 

Z psychologického hlediska účinkuje kofein dvoufázově. Žádoucí jsou stimulační účinky kofeinu při nižších dávkách.  Při vyšším množství kofein účinkuje negativně. Užívání kofeinu je spojeno se specifickými poruchami psychiky. Konkrétně se jedná o úzkosti, poruchy spánku a příjmu potravy a předpokládá se i určitá souvislost se schizofrenií

 

SPÁNKOVÉ PORUCHY

Pakliže konzumujeme pro náš organismus správné mírné množství kofeinu, můžeme si užívat bdělé stavy v době, kdy nechceme usnout. V tomto případě se zdá použití kofeinu vhodné. Překročíme-li hranici správného množství kofeinu konzumovaného v rozumnou dobu, tak jeho funkce zvýšení bělosti zasáhne do našeho spánkového režimu.

 

Kofein konzumovaný v pozdních hodinách prodlužuje dobu potřebnou k usnutí a může ovlivnit i REM fázi spánku. Ta je důležitá pro regeneraci organismu. Spánkem dochází k očistě mozku od metabolitů, odstranění únavy psychických funkcí a také ke konsolidaci paměti.

 

ANOREXIE, BULIMIE A PITÍ KÁVY

Poruchy příjmu potravy, jako je bulimie nebo mentální anorexie, jsou často spojeny s konzumací vyššího množství kofeinu. Obvykle se lidé s takovými poruchami domnívají, že pitím kofeinu urychlí metabolismus a potlačí chuť k jídlu. 

 

Bohužel u lidí trpících bulímií či anorexií je kofein nebezpečný pro jejich už tak nezdravě fungující organismus ovlivněný nedostatečným příjmem živin. Člověk s mentální anorexií má často vysoké riziko srdeční arytmie, proto je pití kávy či jiného kofeinového nápoje nebezpečný vzhledem k vlivu kofeinu na kardiovaskulární systém. Nadmíra kofeinu také může u lidí s omezenou stravou přispívat k osteoporóze.

 

PODOBA KOFEINISMU A ÚZKOSTI

Stav po nadměrné konzumaci kofeinu a příznaky úzkosti si jsou velmi podobné. Předpokládá se, že oba mají základ v hyperaktivitě symptomatického nervového systému. Jejich symptomy jsou pak k nerozeznání. Lidé s úzkostnou poruchou bývají na kofein citlivější a naopak sám kofein podporuje udržování úzkostných poruch. 

 

ADENOSINOVÉ RECEPTORY A DOPAMIN

Káva při boji s únavou funguje v podstatě tím způsobem, že blokuje adenosinové receptory, které jsou převážně v mozku. Blokací těchto receptorů se zamezuje navázání adenosinu – látky spouštějící únavu. Zachycení kofeinu v adenosinových receptorech souvisí s dopaminergním systémem. 

 

Dopamin je neurotransmiter. Přenáší vzruchy mezi neurony. Při stavu únavy adenosin tuto dopaminergní neurotransmisi ovlivňuje, snižuje jejich aktivitu. Dalo by se říci, že je uspává. Naopak kofein, který adenosin blokuje, zvyšuje dopaminergní aktivitu.

 

DOPAMIN JAKO FAKTOR VZNIKU SCHIZOFRENIE

Pokud je dopaminu příliš, dochází k nadměrnému přenosu informací mezi neurony. Tento rychlý přenos znesnadňuje třídění a zpracovávání informací, což může způsobit “chaos v hlavě”, který patří mezi dílčí faktory vzniku schizofrenie.

 

Schizofrenie se obvykle projevuje bludy, halucinacemi, zmateným myšlením a řečí. Dochází k selhání myšlenkových procesů a schopnosti vnímat a reagovat na emoce. Tento zmatek v mysli schizofrenika může kofein ještě zhoršit. Příznaky intoxikace kofeinem jsou podobné rysům této psychózy. 

 

Také existuje množství důkazů, že lidé se schizofrenií si dopřávají více kofeinu než je průměrný příjem. Jednou z teorií, proč popíjí schizofrenici více kávy, je to, že kofeinem vyrovnávají sedativní účinky antipsychotik. (1)

BENEFITY VLIVU KOFEINU NA DOPAMINERGNÍ SYSTÉM

Inhibice dopaminergního systému kofeinem může být v jistém smyslu pozitivním efektem nejen z důvodu snížení únavy. Stárnutím dochází k přirozeným projevům degenerace, což se děje i v nervovém systému. Se stářím se často zmiňuje právě neurodegenerativní nemoc – Parkinsonova choroba, jejíž příčinou je právě pokles dopaminu. V tomto ohledu by kofein mohl mít benefiční účinky na zdraví a bojovat proti Parkinsonově nemoci.

 

Kromě Parkinsonovy choroby má káva účinek i na druhou častou nemoc seniorů – Alzheimerovu chorobu. Tady spíše než dopaminový nárůst se uplatňuje antioxidační účinek kofeinu a jeho schopnost chránit před genomutacemi, které kromě Alzheimerovy choroby jsou příčinami nádorových onemocnění.

Také kanabinoidy dokáží příznivě ovlivnit vznik a průběh Parkinsonovy nemoci. Přečtěte si, jak se ovlivňují kofein s našim endokanabinoidním systémem.

S KÁVOU PRO I PROTI DEPRESI

V číně provedená studie zkoumala efekt kofeinu na vznik deprese. Do analýzy bylo zahrnuto 330 677 osob. Ve výsledku bylo zjištěno významné snížení rizika deprese při konzumaci kávy a kofeinu. (2)

 

Deprese je dlouhotrvající psychickou poruchou, která se vyznačuje skleslou náladou a patologickým smutkem. Dobrou nálada je spojena s vysokou hladinou dopaminu v těle. Naopak jeho nízká hladina se projevuje negativním myšlením a pocity smutku. Vlastnost kofeinu zvýšit hladinu dopaminu by mohla být lékem nejen na špatnou náladu, ale i na depresi. Opět však záleží na množství dávky kofeinu, kterou do těla přijímáme. 

 

KOFEINOVÝ ÚPADEK DO DEPRESE

Mohlo by se zdát, že pro absolutní snížení deprese je vhodné vypít velké množství kofeinu. Avšak v praxi takováto úměrnost nefunguje. Efekt kofeinu na dopaminergní systém je krátkodobý. Po nějaké době, cca 4-6 hodin po vypití kávy, účinky kofeinu pominou. S vyšší spotřebou kofeinu se pak vyskytují abstinenční příznaky při poklesu kofeinu v těle. Úbytek kofeinu pak podporuje vznik deprese.

 

I když se nám prve nálada pitím kávy zlepšila, tak při vyprchání kofeinu vyprchá i radost a pozitivní pocity způsobené dopaminem. Obecně se tedy dá říci, že pití kávy přináší pocit štěstí. Ale pouze pokud ji pijeme v rozumném množství s ohledem na náš jedinečný systém zpracovávání kofeinu a zdržíme se vysokých dávek kofeinu, které s sebou nesou i rapidní pokles nálady při odeznění kofeinových účinků.

Zdroje:

  1. Winston, A., Hardwick, E., a Jaberi, N. (2005). Neuropsychiatrické účinky kofeinu. Advances in Psychiatric Treatment, 11 (6), 432-439. doi: 10,1192 / apt.11.6.432
  2. Wang L, Shen X, Wu Y, Zhang D. Coffee and caffeine consumption and depression: A meta-analysis of observational studies. Australian & New Zealand Journal of Psychiatry. 2016;50(3):228-242. doi:10.1177/0004867415603131

Líbil se vám tento článek? Mrkněte na naše další články.