Plastový, kovový nebo třeba gelový? Tampery tvořené v různých tvarech a velikostech, se považují za nezbytný krok ke kvalitnímu espressu. Přečtěte si náš průvodce a zjistěte, jaký tamper si pořídit, který bude pro vás ten pravý a sedne vaší dlani!
Co je tamper?
Než se ponoříme do podrobností o různých typech tamperů, pojďme si rychle shrnout, co vlastně znamená termín „tamper“. Takzvané pěchovadlo na kávu je neodmyslitelný prvek, obvykle malé ruční zařízení, bez kterého by se kvalitně připravené espresso nezrodilo na svět.
Účelem tamperu je pečlivé zhutnění mletých kávových zrn v košíčku portafilteru. V celkové přípravě se káva pěchuje přesně předtím, než se portafilter dotkne sprchové hlavy a než začne samotná extrakce. Bez tamperu by voda procházela přes namletou kávu příliš rychle a nerovnoměrně, což by negativně ovlivnilo výslednou chuť kávy.
Typy tamperů – rozdělení
MATERIÁL
NEREZOVÁ OCEL – Tato slitina je nejčastěji používaným materiálem. Nejen to, že dobře vypadá, ale také má dlouhou životnost oproti níže uvedeným.
PLAST – Plastové tampery jsou obvykle dodávány s novými kávovary jako součást balení. Jsou vyráběny z tvrdších plastů, jako je nylon, ale obvykle nejsou preferovanou volbou mezi „kávovými nadšenci“.
GEL – První svého druhu → „Idroprep“ – Netradiční měkký materiál představuje inovativní přístup k designu tamperů. Kombinuje flexibilitu a tlumení tlaku s vysokou účinností.
Myšlenkou je, aby se díky flexibilní gelové části namletá káva v portafilteru rovnoměrně upěchovala, tedy „hydroformovala“. Přesněji řečeno sloganem značky Idroprep: „Hydroforming Is The New Tamping“. Materiálem používaným pro gelovou část je polyuretan obalený fólií.
DESIGN
Provedení tamperů a jejich celková estetika je opravdu různorodá. Nalezneme je v různých barevných variantách, motivech, odlišných ergonomických provedení či s jiným povrchovým zušlechtěním. Takové úpravy dodají tamperu osobitý vzhled, chcete-li jej třeba sladit s vaším kávovým příslušenstvím.
Příkladem tohoto bodu je dřevěná rukojeť společně s kovovou tampovací částí – nejen že dobře vypadá, ale může podstatně zpříjemnit pocit v ruce při pěchování.
V roce 2024 jednoznačně „trenduje“ matně černá barva. Vybavte si touto barvou i váš kávový koutek!
ROZMĚR TAMPERU
Nejběžnější velikost tamperu je obvykle 58 milimetrů v průměru. Tato velikost je vhodná pro většinu standardních košíčků portafilterů, které se používají v domácích i komerčních kávovarech. Nicméně existují také tampery s menšími průměry (například 51 mm pro některé menší kávovary) a s většími průměry (třeba 58,35 mm pro některé profesionální kávovary), které jsou spíše určeny pro specifické typy portafilterů.
Bez správně vybraného průměru pěchovací části by mohlo dojít ke špatnému zhutnění a následné nerovnoměrné extrakci espressa. Pro perfektní výběr vám doporučuji přečtení článku, který pojednává o samotném výběru tamperu.
AUTOMATIZACE TAMPERŮ
1. Manuální espresso tampery:
S tímto typem tamperů se stlačení docílí správným uchopením rukojeti v sevřené dlani kolmo k portafilteru. Cenově jsou dostupné, nejvíce používané, avšak při nesprávné manipulaci může dojít k upěchovanému povrchu namleté kávy, který nebude vodorovný. Extrakce espressa pak bude nerovnoměrná.
2. Kalibrované espresso tampery:
Řadí se spíše do baristických pomůcek pro profesionálnější použití. Vzhledem k vestavěné pružině máte možnost se dozvědět, kdy jste přesně vyvinuli 15–15,5 kg tlaku, protože v ten samý moment se pružina stlačí. Při tampování se taková hodnota považuje za ideální.
3. Automatické espresso tampery:
Tento typ vyžaduje zapojení do elektřiny a je převážně používaný v rušném kavárenském prostředí. Ať už bude u vás doma nebo ve vaší budoucí kavárně – pohodlí pro vaše paže jistě zajistí.
Tento proces funguje za pomoci motoru a pístu, díky nimž se vytvoří potřebný tlak pro upěchování. Portafilter umístíte na místo pro něj určené a do dvou vteřin máte rovný kávový povrch v košíčku, bez jakékoli potřeby ručního zásahu.
4. Pákové espresso tampery:
Velikostně podobný jako automatický, avšak zde není potřeba žádné elektřiny, jen trochu síly pro stlačení páky.
5. Plochý espresso tamper:
Tamper ve tvaru puku pracující s takzvaným „palm grip(em)“, který značí správné použití – stlačování narovnanou dlaní.
Ploché tampery můžou být:
-
- bez vestavěné pružiny (příkladem je CLOCKWORK ESPRESSO PUSH TAMPER)
- s vestavěnou pružinou: (příkladem je HAPPY TAMPER)
6. Magnetický espresso tamper:
Vzhledem k magnetické povaze portafilterů a jejich košů, tamper zapříčiní přesnější sednutí, přičemž se jen stěží hne. Nevýhodou je, že kompatibilita s různými typy portafiltrů je nízká.
Je nutno dodat, že některé tampery mají vyfrézovaný či jinak vydefinovaný schod po obvodu tampovací části. Ten je vždy o něco širší než koš v portafilteru. Zajistí přesné a rovné stlačení namleté kávy.
HMOTNOST TAMPERU
Zde se žádná hodnota jako ideální nepovažuje. Tamper by neměl působit ve vaší ruce příliš těžce, nebo až moc lehce. Zlatou střední cestou nic nepokazíte. Tento výběr bude nejtěžší. ☺
TYPY ZÁKLADEN
Každý z následujících designů má své jedinečné výhody, které ovlivňují výsledek extrakce různými způsoby. Tvar základny totiž určuje, jak bude voda protékat skrze namletá kávová zrna.
1. Rovná základna „flat base“
Má vyvíjet rovnoměrný tlak a vytvářet tak pravidelný kávový puk. Je to takřka nejpoužívanější základna tamperů s výhodou snadného umývání, stejně tak jako níže uvedená konvexní základna.
2. Konvexní základna „convex base“
Tato lehce vypouklá základna se odlišuje, vzhledem k její schopnosti vytváření průměrně nižšího procenta vzniku channelingů. Ačkoliv můžou dobře těsnit, je zde zase vyšší riziko nekonzistentního výsledku, pokud s nimi neumíte správně zacházet. Proto jsou oblíbenější zejména u zkušenějších baristů.
3. Vlnitá základna „ripple base“
Reliéf je zaoblený, takže po stlačení jsou vidět malé vlnky, které mají vytvořit kanálky pro lepší průtok vody při extrakci. Dostupné bývají zřídkakdy a jejich barevné variace jsou omezené.
4. Zubatá základna „serrated base“
Je to zkrátka stejná záležitost jen v tomto případě je reliéf špičatý. Při pěchování to vytvoří totožné kolečka, jak u vlnité základny s rozdílem, že snížená a vyvýšená místa budou „cik-cak“. Vzhledem k znatelnému reliéfu se jak vlnité, tak zubaté základny čistí hůř než ploché a vypouklé. Obě varianty používají spíše zkušenější baristi.
