Káva, jako jeden z nejoblíbenějších nápojů na světě, přináší kromě požitku ze samotného pití kávy také nadějné poznatky o jejím využití v léčbě nemocí. Šálek kávy není naplněn jen lahodnými chutěmi a kouzelným aroma, ale je účinnou prevencí a přírodním pomocníkem pro boj proti nemocem. Přečtěte si souhrn jejich nejvýraznějších benefitů pro naše zdraví.
1000 LÁTEK V ŠÁLKU KÁVY PRO ZDRAVÝ ŽIVOT
Lidé si pití kávy oblíbili pro její chuť, vůni a povzbuzující účinky. Všechny tyto vlastnosti, které v kávě vnímáme vycházejí ze specifických látek obsažených v kávě. Je známo že těchto různých chemikálií káva obsahuje více než tisíc. Jsou jimi například sacharidy, lipidy, dusíkaté sloučeniny, vitamíny, minerály, alkaloidy a fenolické sloučeniny.
V minulosti docházelo k obavám ohledně negativních účinků kávy na zdraví člověka. Zdravotní komplikace, které tak mohly být mylně přisuzovány kávě, však byly spíš zapříčeněny nezdravým životním stylem, kouřením a nebo také nesprávnou přípravou kávy.
VĚDA ODKRÝVÁ ZDRAVOTNÍ BENEFITY KÁVY
Aktuální informace o vlivech kávy na naše zdraví jsou podloženy studiemi a přináší spoustu důkazů o zdraví prospěšných účincích kávy. Moderní výzkumy se zaměřují na odhalení vlivu jednotlivých chemických sloučenin na naše zdraví, které káva obsahuje.
Nejznámější látkou obsaženou v kávě je samozřejmě kofein. Tento purinový alkaloid je spjatý s navýšením naší produktivity a energie. Pro tuto vlastnost patří káva k našim velice oblíbeným pomocníkům ve vytíženém pracovním dni.
KÁVA PLNÁ KOFEINU
Svými biologickými účinky funguje jako antagonista adenosinu (látka s opačnou funkcí), tedy v našem těle přirozeně se vyskytující látce, která nám navozuje pocit únavy. Pociťujeme únavu, jelikož je velké množství adenosinu zachyceno v buněčných receptorech. Konkrétně se jedná o adenosinové receptory A1 a A2.
V těchto samých receptorech se umí zachytit i náš oblíbený kofein. Tím pádem receptory blokuje pro adenosin a zabraňuje pocitu ospalosti. Množství kofeinu v jednotlivých kávových nápojích se liší. Průměrně se však udává zhruba 100mg kofeinu na 200 ml hrnek kávy. U jednoho espressa se pak pohybuje okolo 60mg.
CAFESTOL A KAHWEOL
Dalšími zajímavými látkami v kávě jsou diterpeny Cafestol a Kahweol. Tyto látky se vyskytují v kávovém oleji. Jejich množství v šálku kávy tak ovlivňuje způsob přípravy. Oleje a tím i tyto diterpeny jsou zachyceny na papírovém filtru. Proto je jejich množství v kávě větší, pokud ji připravíte například formou French Pressu.
U této alternativní metody přípravy kávy je použitý pouze kovový filtr. Stejně tak větší množství Cafestolu a Kahweolu obsahuje zalévaná káva například při cuppingu. U espressa je množství těchto diterpenů ovlivněno i malou velikostí nápoje, takže jejich obsah je tak nějak uprostřed mezi French Pressem a kávou filtrovanou přes papírový filtr.
CHOLESTEROL A ANTIKARCINOGENNÍ ÚČINKY
Cafestol a Kahweol jsou spojovány s vyšší koncentrací LDL cholesterolu tím, že ovlivňují aktivitu proteinů přenosu esteru cholesterolu (CETP). Což může přispět k zvýšení známého “zlého” LDL cholesterolu.
Na druhou stranu tyto dva diterpeny fungují jako ochrana proti některým maligním buňkám a snižují mutagenezi. Nejen Cafestol a Kahweol mají protirakovinné účinky, ostatní látky v kávě je v tomto směru podporují.
KÁVOU PROTI RAKOVINĚ
Samotný kofein má pozitivní vliv na buněčný cyklus, dělení buněk a apoptózu, tedy programovanou buněčnou smrt. V kávě obsažená kyselina chlorogenová a kávová mají prokazatelné antioxidační účinky. Každý 200ml šálek kávy obsahuje mezi 70 až 350 mg kyseliny chlorogenové.
MIKROŽIVINY V KÁVĚ
V šálku kávy je pak mnoho mikroživin. Konkrétně se jedná o hořčík, jehož množství je v jednom espressu okolo 24mg. Dále pak draslík, niacin a malé množství vitaminu E. Tyto a výše spomínané látky obsažené v kávě mají spojitost s pozitivním účinkem na některé nemoci.
Podle dosavadních studií se ukazuje, že umírněná konzumace kávy má na určité nemoci pozitivní vliv a to především na jejich vznik. Působí tedy především preventivně, jako ochrana před vznikem nemoci. Ale také mohou zmírnit jejich průběh, případně dokonce i zastavit či zvrátit některé degenerativní procesy.
PREVENCE PROTI DIABETU
Káva je spojována s diabetem 2. typu. V tomto ohledu bylo provedeno několik studií. V šesti z nich byla zjištěna významná souvislost kávy a rozvoje Diabetes Mellitus typu 2 a to tak, že riziko rozvoje této nemoci bylo až 50% nižší u účastníků výzkumů, kteří denně konzumovali kávu.
Zároveň vědci vypozorovali, že v tomto ohledu není velký rozdíl mezi konzumací kávy s kofeinem nebo kávy bezkofeinové. To znamená, že ochranu proti cukrovce 2. typu mají na svědomí jiné chemikálie v kávě než je kofein.
Tématu vlivu pití kávy na diabetus mellitus 2.typu jsme se věnovali v tomto článku.
BUDOUCÍ LÉK NA NEURODEGENERATIVNÍ NEMOCI?
Neustále snažíme o prodloužení a zkvalitnění našeho života. Bohužel spolu se stárnutím se zvyšuje pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Nadějným zjištěním pro oddálení a zmírnění těchto degenerativních onemocnění jsou nově sledované účinky kofeinu.
Nejen antioxidační účinky kofeinu pomáhají s touto nemocí. Kofein jako antagonista adenosinu má neuroprotektivní vlastnosti. Adenosin zachycený v receptorech zpomaluje i vázání dopaminu.
KOFEIN A PARKINSONOVA CHOROBA
Dopamin známe jako hormon štěstí a kromě motivace a dobré nálady má na svědomí i pohybové funkce. Nedostatek dopaminu vede k rozvinutí Parkinsonovy choroby. Protože kofein dokáže blokovat adenosin, dává tak šanci normální funkci dopaminu. S tímto zjištěním, že by kofein mohl být lékem na “Parkinsona”, nám pití kávy přinese ještě více radosti.
Velká studie v Japonsku a USA zjistila až 5 krát vyšší pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby u lidí, kteří nepijí kávu. Také u účastníků výzkumu Harvard Biomarkers Study byl zkoumán vliv kávy na rozvoj Parkinsonovy choroby. Šance na rozvoj této nemoci byl u častých pijáků kávy až o 70% nižší.
KOFEIN A ALZHEIMEROVA CHOROBA
Tak jako Parkinsonova nemoc je i Alzheimerova choroba řazena mezi neurodegenerativní onemocnění mozku. Káva tak může být také nápomocná pro zmírnění rozvoje i Alzheimerovy nemoci nebo na ni aspoň preventivně působit.
Jednak z hlediska urychlení neurotransmiterů blokováním adenosinu, dále pak svými antioxidačními vlastnostmi a také nápravou zpětné vazby HPA osy přeaktivované v důsledku chronického stresu, který se projevuje nadprodukcí kortizolu.
Více o kortizolu, HPA ose a její regulaci kofejnem se dozvíte v tomto článku.
PSYCHÓZY, DEPRESE, SEBEVRAŽDY VS KÁVA
S blokací adenosinu kofeinem a tím ovlivnění funkce dopaminu v organismu souvisí i psychotické poruchy. Nízká hladina dopaminu vede k rozvoji depresí. Lidé, kteří trpí depresí bývají náchylní k sebevraždám.
Desetiletá studie s více než 86 000 účastníky, mezi nimiž byly ženy i muži, zjistila, že u těch, kdo pili denně alespoň dva šálky kávy, bylo riziko sebevraždy o 50% nižší než u těch, kteří kávu nepili.
VLIV KÁVY NA TĚLESNÉ ORGÁNY
Konzumace kávy byla spojena i s nižším rizikem rakoviny tlustého střeva. Bylo vypozorováno, že lidé, kteří vypijí 4 šálky kávy denně mají o 24% nižší šanci onemocněním rakoviny tlustého střeva narozdíl od nepijáků kávy.
Americká studie zveřejnila výsledky svého výzkumu, kde zjistili, že lidé, kteří denně konzumovali 2 nebo více šálky kávy měli riziko rakoviny konečníku o 48% nižší než u těch účastníků výzkumu, kteří kávu nepili. Látky obsažené v kávě mohou podporovat eliminaci karcinogenů.
Káva má také blahodárné účinky i v játrech. Podle osmileté studie s více než 120 000 muži a ženami bylo zjištěno, že na rozdíl od lidí, kteří kávu denně nepijí, je u kávomilců o 22% nižší riziko na úmrtí na nealkoholickou cirhózu a o 48% nižší riziko cirhózy vzniklé hepatitidou C.
VĚDECKÉ ZKOUMÁNÍ KÁVY JAKO BUDOUCÍ NADĚJE
Množství zdravotních účinků v podstatě pro celé tělo motivuje vědce z celého světa k dalšímu zkoumání kávy a jejích složek. Se zvyšujícím se počtem studií prováděných napříč kontinenty se pojí nejednoznačnost detailů těchto výzkumů. Například odlišnost typu kávy (espresso, filtrovaná, rozpustná), síla či procento extrakce v jednotlivé porci a také i sama velikost jedné porce.
Kromě rozdílů v definici standardního šálku kávy se výsledky vlivu kofeinu různí u každého jednotlivce. Obecně jsou známy dva genotypy reakce na kofein, přesněji řečeno dva typy metabolizátorů kofeinu. Lidé, kteří metabolizují kofein rychle, si mohou bezproblému dovolit přes den i více kávy, než “pomalí metabolizátoři”.
Také objem kávy má vliv na její účinky. Mírný příjem kávy disponuje množstvím zdravotních benefitů. V případě vysokého příjmu kávy během dne se mohou tyto kladné účinky změnit v negativa. Nadměrný příjem káva ji promění v nebezpečnou látku, která může být příčinou zdravotních komplikací, především kardiovaskulární problémy.
zdroje:
- Jane V. Higdon & Balz Frei (2006) Coffee and Health: A Review of Recent Human Research, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 46: 2, 101-123, DOI: 10.1080 / 10408390500400009
- Bakshi, Rachit a kol. „Sdružení nižšího příjmu kofeinu a hladin urátů v plazmě s idiopatickou Parkinsonovou chorobou ve studii Harvard Biomarkers“. 1. ledna 2020: 505 – 510.
- Lenore Arab (2010) Epidemiologic Evidence on Coffee and Cancer, Nutrition and Cancer, 62:3, 271-283, DOI: 10.1080/01635580903407122
