Kávovníky se mohou na první pohled zdát všechny stejné, ale pokud se na ně podíváme z větší blízkosti a s důrazem na detaily zjistíme rozdíly.

Rozdíly jsou ve velikosti rostliny a listů, v množství plodů, barvě třešní a hlavně v rozdílném chuťovém profilu.  Pro jeho pěstování je vhodné teplejší prostředí, proto roste v subtropickém či tropickém páse a jedná se o stálezelený ovocný keř.

 

Pokud  zapátráme po historii kávovníku, tak zjistíme, že pochází z Etiopie.  Museli bychom zamířit vysoko do hor této africké země, kde i v dnešní době můžeme nalézt volně rostoucí kávovníky. V horách dorůstá do výšky až 9 metrů, ale na plantážích rostliny zakracují, kvůli lepšímu obhospodařování. Kávovníky rostou ve Střední a Jižní Americe, Africe, Asii či dokonce v Austrálii.

Existuje 100 různých druhů kávovníku, které se následně větví na další odrůdy, jejichž přesný počet není známý.

Arabika

Arabika je žádanější než všechny ostatní druhy kávy. Je sice náročnější na pěstování a obsahuje méně kofeinu, ale dokáže nám nabídnout větší spektrum chutí. Mezi přední země pěstující Arabiku jsou Brazílie, Kolumbie či Etiopie.

Robusta

Západní a střední Afrika jsou místem původního výskytu Robusty. Následně došlo k přemístění do Javy, kde započala její komerční produkce. Oproti Arabice je odolnější proti škůdcům a při jejím pěstování jsou nižší výrobní náklady o péči kávovníků. Používá se především jako komoditní káva, do směsí či na výrobu rozpustné kávy.

Liberica

Jak již název může napovědět i tento druh pochází z Afriky. Tentokrát z Liberie. Ve 20. století byla zaváděna po celém světě, aby nahradila kávovníky, které byly plošně ničeny rzí na listech. Avšak ani tento druh se této chorobě neubránil. Libericu nahradila Robusta a v současné době její produkce dosahuje pouze 1 % světové produkce. Především se pěstuje na Filipinách, v Malajsii či Indonésii.

Hybridi

Nemoci, které ohrožují kávovníky vedly k tomu že se odborníci snažili vyvinout odrůdy s vyšší odolností, bohužel ale na úkor chuťového profilu. Byly vyvinuty hybridní druhy, které by měli zdědit pouze pozitivní vlastnosti bez negativních vlastností. Jedná se o kávovníky Catimor, Ruiru či Catucai.

Růst kávovníku od zrníčka po rostlinu

V průběhu roku farmáři sadí spoustu nových kávovníků, aby mohli nahradit již staré málo plodící keře.

Farmáři zasadí kávová zrnka ze zralých kávových třešní do lehce propustné země, která je navíc bohatá na živiny. Klíčit začne zhruba po 3-4 týdnech.  Rostlina roste poměrně rychlým tempem, kdy v rozmezí 6-12 měsíců je z kávovníku rostlina vysoká do 15 cm.

Poté už farmáři čekají minimálně 3 roky než poprvé zarodí. Avšak tomu ještě předchází období květu. Bílé květenství, které bohatě zdobí celý strom na krátkou chvíli velmi sladce voní po jasmínu.

6 až 8 týdnů po opylování se objeví první zárodky kávových třešní, které dozrávají postupně po 9 až 12 měsících.  Zralé třešně mají většinou červenou barvu, avšak existují případy kdy jsou žluté, oranžové až do rudých či fialových tónů.

Co se týče počtu sklizní, tak zpravidla je jedna sklizeň ročně, ale v některých zemích probíhají i dvě. Avšak druhá úroda bývá mnohdy nižší kvality.

Farmář se musí rozhodnout zda sklidí celou úrodu najednou, která bude obsahovat ještě nedozrálé zelené zrnka či bude třešně sklízet postupně a věnuje kávovníku větší péči.

Zdroj obrázků: Nordich Approach